Posudek vedoucího
Florian, Zdeněk
Diplomant přistupoval k diplomové práci velmi pečlivě a zodpovědně. Výsledky své
práce často konzultoval s vedoucím DP.
Dílčí hodnocení
| Kritérium |
Známka |
Body |
Slovní hodnocení |
| Splnění požadavků a cílů zadání |
A |
|
|
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod |
A |
|
|
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry |
A |
|
|
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii |
A |
|
|
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti |
A |
|
|
| Grafická, stylistická úprava a pravopis |
A |
|
|
| Práce s literaturou včetně citací |
A |
|
|
| Samostatnost studenta při zpracování tématu |
A |
|
|
| Vlastní přínos a originalita |
A |
|
|
Posudek oponenta
Fuis, Vladimír
Předkládaná diplomová práce, v rozsahu 63 stran, se zabývá aktuální problematikou
z oblasti biomechaniky. Celá práce je vhodně strukturována a využívá principů systémového
přístupu k řešení problémové situace. V práci postrádám analýzu deformací soustavy
(viz jedna z otázek níže) a detailnější analýzu napjatosti. Na druhou stranu však
diplomant provedl navíc biomechanickou studii při vzniku svalku a jeho osifikaci.
Diplomovou práci doporučuji k obhajobě.
Dílčí hodnocení
| Kritérium |
Známka |
Body |
Slovní hodnocení |
| Splnění požadavků a cílů zadání |
C |
|
|
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod |
B |
|
|
| Vlastní přínos a originalita |
B |
|
|
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry |
C |
|
|
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii |
B |
|
|
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti |
A |
|
|
| Grafická, stylistická úprava a pravopis |
B |
|
|
| Práce s literaturou včetně citací |
B |
|
|
Otázky
- V závěru práce píšete následující větu: „Jelikož se jedná pouze o orientační model,
nebyly některé části fixátoru brány v úvahu a jejich funkce byla nahrazena kontakty“.
Co znamená, že jejich funkce byla nahrazena kontakty?
- Z kapitoly 14.2 vyplývá, že byl uvažován kontakt mezi hřeby a kortikální kostí. V
kapitole 17.2 je zmíněno „…špičky napětí vyskytují v oblastech kontaktu hřebů s vnitřními
přítlačnými deskami.“. Mezi kterými tělesy ve výpočtovém modelu byl modelován kontakt
typu FRICTIONAL?
- Proč je hodnota součinitele smykového tření stanovena na 0,37, když pro tuto hodnotu
je maximální hodnota prvního hlavního napětí minimální (graf 14.4)?
- Na straně 36 píšete: „V rešeršní studii [8] se uvádí, že tibie je namáhána několika
druhy zatížení. Jedná se o tah, tlak, ohyb a krut. V této práci bude tibie zatížena
silovou dvojicí, jejíž velikost je 10 Nm, což vyplývá z uvedené rešeršní studie.“
Proč neuvažujte zatížení soustavy ohybem?
- V názvu práce je uvedeno „deformačně napěťová analýza“, ale o analýze deformací řešené
soustavy jsem se v práci nenašel ani zmínku, přičemž v kapitole 2 (popis problémové
situace) je uvedeno „Klinické posouzení fixátorů zlomenin obsahuje celou řadu parametrů.
Základním parametrem je požadavek dokonalé stabilizace, který nelze posoudit bez deformační
analýzy fixované soustavy.“. Jak se soustava s fixátorem POLDI 7 deformuje?
- V grafu 17.1 je znázorněna velmi rychle klesající závislost napětí na hodnotě modulu
pružnosti svalku. Pro které hodnoty modulu pružnosti svalku bylo realizováno výpočtové
modelování v intervalu výrazného poklesu uvedené závislosti (0 – 50 MPa)?
- V závěru práce píšete: „Na obrázcích 17.9 a 17.10 je vykreslena intenzita přetvoření
ve svalku, jejíž velikost je 0,031. V rešeršní studii [9] se můžeme dočíst, že pro
dobré hojení fraktury je optimální, aby intenzita přetvoření byla mezi 0,02 až 0,1.
Z dosažených výsledků vyplývá, že přetvoření ve svalku je optimální pro hojení fraktury.“
Minimální hodnota intenzity přetvoření uváděná v literatuře [9] je 0,02 ,což na obr.
17.9 a 17.10 odpovídá žluté barvě. Hodnoty nižší než 0,02 jsou na uvedených obrázcích
znázorněny zelenou barvou (tři odstíny) a dle mého názoru je tato plocha větší než
plocha s přetvořením větším než 0,02 (žlutá, oranžová a červená barva). Je tedy přetvoření
ve svalku doopravdy optimální pro hojení fraktury?