ONDROUŠEK, A. Analýza vlastností vlakového provozu řízeného pomocí ERTMS/ETCS [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta informačních technologií. 2024.
S přihlédnutím k nadprůměrné aktivitě studenta během řešení a dokončování činností souvisejících s obtížnějším zadáním i se zpracováním technické zprávy, kvalitnímu řešení a, v neposlední řadě, nadšení studenta pro zpracování daného tématu navrhuji ohodnotit práci studenta a její výsledek stupněm B .
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Informace k zadání | Problematiku řešenou v předložené práci považuji za obtížnější , jelikož vyžadovala zorientovat se v oblastech (souvisejících mj. s ERTMS/ETCS a jejich modelováním a analýzou) nad rámec vědomostí, dovedností a praktických zkušeností z předmětů běžného bakalářského studia. Za stěžejní považuji body 3 a 4 zadání - vzhledem k jejich kvalitnímu zpracování považuji zadání za splněné . | ||
Práce s literaturou | Student prokázal schopnost samostatně využívat vedoucím doporučené i vlastním úsilím nalezené informační zdroje související s řešeným tématem, mj. orientovat se v nich, čerpat z nich a vhodně využívat informace v nich obsažené k řešení daného tématu. Oceňuji snahu studenta získávat další informace od , akademických i komerčních, odborníků z oblasti dopravy . | ||
Aktivita během řešení, konzultace, komunikace | Na daném tématu začal student intenzivněji pracovat poměrně pozdě - klíčové konzultace k řešení začaly až cca od března ; poté však student řešení poměrně průběžně konzultoval a informoval o dílčích problémech a jejich překonání, pokrocích i dalším směřování řešení projektu. Student pracoval samostatně a na konzultace byl vždy velmi dobře připraven . | ||
Aktivita při dokončování | Výsledek práce studenta (tj. realizační výstup a technická zpráva) mi byl předkládán ke konzultacím s mírným zpožděním a spíše sporadicky ; jeho konečná podoba mi však byla předložena v předstihu , umožňujícím mi připomínkovat ji před odevzdáním. | ||
Publikační činnost, ocenění | - |
Domnívám se, že v konečném důsledku jde o velmi zdařilý projekt, kdy dosažené výsledky poněkud sráží ne zcela ideálně zvládnutá prezentační stránka technické zprávy. Proto i v kombinaci s výše uvedenými skutečnostmi navrhuji souhrnné hodnocení stupněm C - dobře , 75 bodů .
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Náročnost zadání | Propojení poměrně rozsáhlé domény aspektů železničního provozu s jeho simulací či analýzou při využití formálních metod na bázi časovaných automatů má bezesporu dopad na celkově vyšší obtížnost této bakalářské práce. | ||
Rozsah splnění požadavků zadání | Zadání považuji za splněné v rozsahu požadavků z něj plynoucích. Žádná rozšíření hodna zvláštní pozornosti zde nenacházím. | ||
Rozsah technické zprávy | |||
Prezentační úroveň technické zprávy | 70 | Technickou zprávu tvoří celkem 6 kapitol a několik doprovodných příloh, mezi nimiž postrádám popis obsahu datového média. Převážná část technické zprávy je pak věnována popisu vlastního řešení. Dále bych měl k prezentační stránce následující připomínky: občas by bylo vhodnější použít číslovaní sekcí ve třetí úrovni namísto tučně provedených nadpisů o velikosti okolního textu, text by byl pak mnohem přehlednější v případě obrázku 5.2, a taktéž dalších obdobného zaměření v rámci 5. kapitoly, chybí explicitní popis významu jednotlivých křivek, kdy se domnívám, že jednotlivé barvy označují vlakové spoje jedoucí po analyzované trati obrázky v příloze C by zasluhovaly bližší vysvětlení formou krátkého komentáře kapitola 3.2 by mohla být poněkud stručnější, kdy celkem 12 stran věnovaných zevrubnému popisu nástroje UPPAAL je už příliš | |
Formální úprava technické zprávy | 65 | Byť to tak nemusí na první pohled vypadat, vykazuje formální stránka technické zprávy řadu nedostatků. Níže bych si dovolil uvést souhrn několika z nich: na mnoha místech technické zprávy jsou sice vloženy obrázky, avšak již na ně není odkazováno z přilehlého textu, přičemž tento jen je markantní např. v rámci 4. kapitoly ne zcela vhodně je zvoleno provedení identifikátorů obrázků či tabulek běžným fontem a samotný popisek tučně, spíše by měl být zvolen opačný přístup mezi textem popisku obrázku a referencí na použitý informační zdroj, odkud byl obrázek převzat, by měla být mezera (viz např. obrázky ve 3. kapitole) v případě obrázku 2.7 je místo výchozího informačního zdroje uveden v hranatých závorkách otazník, čili zdroj není jednoznačně určen; navíc v jemu předcházejícím odstavci je tento prvek odkazován jako tabulka 2.7 špatně čitelný je pak například obrázek 4.2, 4.4 či další v rámci 4. kapitoly, kdy se jedná zejména o snímky obrazovky z nástroje RailCalc obrázky 2.4, 2.5 a 2,7 měly být spíše označeny jako tabulky a v tomto provedení i vloženy do technické zprávy, přičemž v nich použité fonty mi přijdou prazvláštně škálovány | |
Práce s literaturou | 90 | Přehled informačních pramenů zahrnuje dostatek položek, které pokrývají všechny oblasti řešení projektu. K jejich výběru a způsobu využití nemám připomínek. | |
Realizační výstup | 85 | Realizační výstup je tvořen modelem železničního provozu pro simulační nástroj či prostředí UPPAAL. Ve zdrojovém kódu, který tvoří jednu z příloh této bakalářské práce, však není označen autor a komentáře prakticky chybí. Po funkční stránce jsou však v úplnosti splněny požadavky plynoucí ze zadání. Výsledkem je plně funkční model poskytující realistické výsledky (viz komentář autora v rámci 5. kapitoly technické zprávy zprávy). | |
Využitelnost výsledků | Domnívám se, že na základě výsledků prezentovaných v technické zprávě a doladění souvisejících náležitostí (např. provázání s informačním systémem Správy železnic) by mohl být realizační výstup tohoto projektu i reálně využit k plánování provozu na tratích s instalovaným systémem ETCS. |
eVSKP id 150946