ZRÍNI, M. Experimentální ověření parametrů vodní mikroturbíny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.

Posudek vedoucího

Štigler, Jaroslav

Student pracoval na zajímavém tématu ověření parametrů rovnotlaké mikroturbíny. Jedná se o variantu vodního kola s horním nátokem, které by mělo zpracovávat i kinetickou složku energie. Tento typ vodní turbíny je určen pro nízké spády a nízké průtoky. Vyplňuje oblast, kde by ani nemělo cenu navrhovat jiné typy turbín ať z důvodu jejich vysoké pořizovací ceny, tak z hlediska nízkých účinnosti pro tyto parametry. U tohoto vodního kola je možná dvojí regulace a to nastavení polohy výstupního průřezu koryta a natočením lopatek. Student pracoval velice usilovně. Provedl velké množství měření pro různé výškové umístění vodního kola. Následně měření zpracoval a vyhodnotil. Zabýval se i návrhem automatické regulace polohy výstupní hrany koryta v závislosti na výšce hladiny. Uvedenou diplomovou práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Štefan, David

Předložená DP představuje vyhodnocení měření mikroturbíny, která byla vytvořena v rámci předchozí DP. Jedná se o zajímavé téma zaměřující se na zpracování hydroenergetického potenciálu velmi malých měřítek. Pravopis ani sloh není z mé strany možné hodnotit, protože práce je psaná ve Slovenštině. V abstraktu se uvádí, že turbína byla navržena v rámci DP. Bylo by ale dobré už přímo zde uvést, že to byla diplomová práce Ing. Libora Macka. To se čtenář dozvídá až na str. 25 (kap. 2). Nicméně, co je zásadní, tak v textu často chybí odkazy na obrázky (např. charakteristiky na Obr. 3.8 – 3.17 a 3.19 – 3.29), tím pádem se čtenář práce ztrácí a není jasné, která část textu popisuje kterou charakteristiku. Celkově by práce mohla být napsána více přehledněji, jelikož se jedná o souhrn mnoha naměřených dat. S ohledem na připomínky uvedené níže, byly cíle práce a formální náležitosti splněny, proto navrhuji práci k obhajobě. Připomínky: Na str. 30 v postupu měření se píše, že je potřeba odvzdušnit tlakové snímače. Kde se během experimentu měřil tlak a k čemu se používal, již ale není nikde uvedeno. Dále je uvedeno, že se vychází z minimálních otáček 25 min-1, při kterých oběžné kolo ještě vykonává rotační pohyb. Jaký pohyb by kolo vykonávalo při nižších otáčkách? Nebo by se vůbec netočilo? Str. 32. U výpočtu celkové účinnosti by mělo být zdůrazněno, že krouticí moment byl měřen tak, že se projevily i mechanické ztráty v ložiscích. Str. 38 – při aproximaci polynomem druhého nebo vyššího stupně křivky účinnosti body neprocházely. Jak to? Str. 38. – tvrzení: posuv žlabu má vliv na počet průtoků je nešťastné. Spíše bych uvedl, že rozmezí použitelných průtoků je závislé na posunutí žlabu. Str. 39. Obr. 3.10 Chybí popis, co jsou čísla u jednotlivých křivek, pravděpodobně účinnost Str. 58. Rozměry a úhly v rovnici 6.1 by bylo dobré okótovat v obrázku mechanismu. Tab. 3.1 co je to male h?? moc nerozumím větě v kapitole 3.4.1 = „Pri spätnom dopočítavaní hľadaných prietokov vychádzali vyššie hodnoty oproti lineárnej regresii a z toho vyplývajú nižšie účinnosti, čo je v konečnom dôsledku vhodnejšie“.

eVSKP id 109046