HLÁČIKOVÁ, M. Analýza fetálních EKG záznamů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Předložená diplomová práce se zabývá tématem měření a následného zpracování fetálních elektrokardiogramů. Literární rešerše se krom obecnějšího popisu vývinu plodu, srdce a jeho elektrické aktivity zabývá především metodami extrakce plodového EKG získaného nepřímým měřením. Studentka ve svojí práci zmiňuje celkem 21 metod rozdělených do tří kategorií. Metody neadaptivní, adaptivní a hybridní. Pro realizaci a srovnání výsledků byly vybrány dvě metody. Metoda neadaptivní založená na Vlnkové transformaci, a metoda založená na adaptivním LMS filtru. Obě metod byly testovány z hlediska senzitivity a pozitivní predikce detekovaných fQRS komplexů a také z hlediska přesnosti odhadu tepové frekvence plodu. Výsledky naznačují, že přesnost odhadu tepové frekvence i přesnost detekce fQRS komplexu se u obou metod pohybuje okolo 90 %, což považuji za dostatečné. Diskuse výsledků, rozbor možných příčin selhání algoritmů a grafické ukázky výsledků považuji za silné stránky práce. Za slabinu práce považuji fakt, že nebylo navrženo a realizováno více metod závislých pouze na abdominálních svodech. Formální stránka diplomové práce je na dobré úrovni a celkově ji považuji za zdařilou. Studentka přistupovala k práci svědomitě a řádně využívala konzultací.
Studentka Michaela Hláčiková se zabývala tématem analýza fetálních EKG záznamů. V teoretické části práce prokázala studentka velmi dobré schopnosti práce s odbornou literaturou. Studentka stručně popisuje metody pro zpracování fetálního EKG, podrobněji pak popisuje metody, která použila v této práci. V praktické části studentka realizovala dva algoritmy pro stanovení tepové frekvence plodu z nepřímo měřeného fetálního EKG. Oba algoritmy byly testovány na veřejně dostupné databázi. První algoritmus je založen na rozkladu signálu pomocí vlnkové transformace a na následné detekci extrémů prahováním. Druhý realizovaný algoritmus je založen na metodě nejmenších čtverců. Zřejmou a studentkou zmiňovanou nevýhodou této metody je, že vyžaduje mít referenční signál, který v praxi není k dispozici a pokud už je k dispozici, pak zase není nutné používat nepřímé měření. Vzhledem k tomu by bylo vhodnější realizovat některou z pokročilejších metod, kde referenční signál není potřebný. Dosažené výsledky jsou podle studentky dobré a algoritmus tak studentka považuje za úspěšný. Pro objektivní vyhodnocení je ale nutné porovnat dosažené výsledky s výsledky jiných autorů, což v práci chybí. Velmi oceňuji kapitolu diskutující dosažené výsledky. Tato kapitola podrobně popisuje situace, při kterých realizované algoritmy chybují. Celkově je práce psána přehledně a čtivě. Významným nedostatkem je, že realizované algoritmy jsou velmi jednoduché. Dle zadání se práce měla mimo stanovení tepové frekvence plodu věnovat i extrakci FEKG signálů, která je realizována jen velmi okrajově a minimálně zde by bylo jistě vhodné použití pokročilejších metod. Vzhledem k výše uvedenému navrhuji známku C, 70 bodů.
eVSKP id 126742