MIKŠÍK, L. Rám klece výtahu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. .

Posudek vedoucího

Pokorný, Přemysl

Diplomant v práci předkládá deformačně napjatostní analýzu rámu klece výtahu. Práce má solidní úroveň zpracování přesto k ní lze mít zejména následující připomínky: - kap. 5.8.2 str. 64 obsahuje nevhodnou hodnotu meze kluzu - obr. 6.43 str. 69 neodpovídající znázornění zatížení šroubů - u výsledků MKP analýzy jsou pro posouzení neoprávněně používány zkreslené výsledky špičkových napětí v místě zjednodušujících náhrad Práce je členěna poměrně přehledně a logicky. Celkově má práce dobrou úroveň a je plně v souladu se zadáním. Diplomant ve své závěrečné práci prokázal odpovídající znalosti studovaného oboru, samostatnost při zpracování úkolu a celkově velmi dobré předpoklady budoucí samostatné práce.

Posudek oponenta

Hrůza, Václav

Práce řeší aktuální téma z praxe pomocí současných metod kdy vhodně kombinuje analytické výpočty s MKP. Graficky a stylisticky je na tom práce výborně. Vytknout lze snad jen trochu uspořádání, kde se v práci objevují některé hodnoty bez bližšího vysvětlení, např na str.64 je mez kluzu vybrána 295MPa, čili někde z intervalu, navíc špatně označena jako Rm. Na str. 67 se mez pevnosti materiálu 11 373 mění z dosavadních 370MPa na 360MPa atp. Návrhové výpočty podle normy zvládl diplomant takřka na výbornou. Pouze v úvodu došlo k chybě při výpočtu dovoleného namánání vodítka. Norma říká, že toto se stanoví z meze průtažnosti, nikoliv meze pevnosti a tímto je tedy uvedené dovolené napětí cca o 60% vyšší, než by mělo být. Modelování konečnoprvkového modelu s výhodou využívá skořepinové prvky a náhrady šroubů. Jen by bylo dobré zdůraznit, že není modelován kontakt mezi plechy a rámy konstrukce, neboť i toto zjednodušení hraje výraznou roli, kdy i spoje zatížené na tlak přenáší sílu nikoliv přes kontakt plechů ale nesprávně přes šroub. Při analýze výsledků MKP analýzy sám diplomant píše, že maximální napětí jsou ovlivněna náhradami šroubů, v čemž má úplnou pravdu. Při náhradách šroubů tímto způsobem nelze napětí v okolí těchto náhrad zahrnovat do výsledků a už vůbec z nich nelze vyvozovat jakékoliv závěry. Po vyfiltrování maxim způsobených náhradami šroubů zůstává jediné relevantní přetížení na bočních krytech, viz obr. 5.25, kde je očividně potřeba použít silnější kontrukci. Je potřeba také dát pozor na výsledky deformací, které tímto mohou být ovlivněny také ( síla v bodě versus síla liniová) Lineární materiálové charakteristiky umožňují v tomto případě redukovat počet výpočtů ze 13 na 9, neboť rozjezd a normální provoz jsou lineárně závislé a pokud vyhoví rozjezd, pak i normální provoz. Asi největší slabinou této práce je bezesporu kontrolní výpočet šroubů. Spoj mezi hlavním nosníkem a svislým táhlem určitě nepřenáší hmotnost nákladu, pouze moment na stabilizaci kvůli uchycení vodítka v horní části. Označení táhlo je v tomto případě značně zavádějící. Dále při použití stejných šroubů a stejných děr dojde u nepředepjatého spojení zatíženého momentem k dosednutí pouze krajních šroubů a síla se tedy přenáší pouze přes krajní díry, pokud tedy uvažujeme nominální rozměry. Diplomová práce používá dobré postupy a metody, ovšem ne vždy zcela vhodně použité.

eVSKP id 63739