KADLEC, M. Vliv magnetického pole na vlastnosti fotovoltaických článků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student Bc. Michal Kadlec se v rámci diplomové práce, zadané Ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, zaměřil na problematiku vlivu magnetického pole na vlastnosti fotovoltaických článků. Student se v teoretické části práce zabýval problematikou fototovltaického jevu, p-n přechodu fotovoltaických článků, materiály pro fotovoltaiku a problematikou magnetických polí. Na straně 12 odrážka „Polykrystalické“ autor uvádí účinnost polykrystalických článků až 20 %, tato hodnota je poněkud nadčasová. V praktické části práce se student zaměřil na návrh a konstrukci zařízení pro vznik magnetických polí a měření vlastností fotovoltaických článků před, po i během působení magnetického pole. Student zmiňuje použití „krycího válce“, ale neuvádí, z jakého materiálu je válec vyroben. Dále také neuvádí, po jakou dobu byly fotovoltaické články vystaveny magnetickému poli. Ovšem velmi kladně hodnotím srovnání a vyhodnocení naměřených údajů jak u článků defektních, tak u článků plně funkčních. Aktivita studenta během řešení a zpracování práce byla nárazová. Z formálního hlediska práce obsahuje několik gramatických i stylistických chyb. Velmi negativně však musím hodnotit práci s literaturou. Diplomová práce má v této oblasti několik zásadních nedostatků. Na straně 10, kapitola 1.1. Princip fotovoltaického jevu, 1. odstavec – autor uvádí, že je tento odstavec převzat z literatury [1][2], ovšem tento text ve skutečnosti pochází z literatury [3] (strana 8, kapitola 2.2. Fotovoltaický jev). Na straně 11, Obrázek 1.1. princip FV článku - autor uvádí, že je obrázek převzat z litereatury [2], ale v této literatuře se uvedený obrázek nevyskytuje. Na straně 16, Obrázek 1.3. Model energetických hladin solárního článku při osvětlení – autor uvádí, že je obrázek převzat z literatury [6], ale ve skutečnosti obrázek pochází spíše z literatury [2]. Dále na straně 18, kapitola 2.1. Elektromagnetické pole, odstavec 1 a 2 jsou doslovně převzaty z literatury [5], ale citován je pouze odstavec 2. Stejně tak strany 18 - 19, kapitola 2.3. Magnetické vlastnosti látek, odstavec 1 až 8 (včetně odrážek) jsou převzaty z literatury [4], ovšem citován je pouze poslední odstavec. Také na straně 27, předposlední odstavec “Jedná se o dvojice solenoidních cívek …” je doslova převzat z literatury [7] (strana 17, kapitola 2.3.), ale není citován. I přes uvedené nedostatky hodnotím práci známkou D a doporučuji k obhajobě.
Student se ve své práci, zadané Ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, zabývá zjišťováním vlivu magnetického pole na vlastnosti fotovoltaických článků. Práce je zpracována v rozsahu 56 stran včetně seznamu použité literatury a 12 stran příloh obsahující tabulky naměřených hodnot a výsledné grafy naměřených závislostí. Práce je rozdělena do osmi kapitol, přičemž teoretická část poskytuje teoretický úvod do problematiky. Jednotlivé kapitoly na sebe patřičně navazují. Avšak podkapitoly v kapitole jedna nejsou řazeny příliš logicky za sebou a tato kapitola nepůsobí příliš uceleně. V praktické části se student zabývá studiem vlivu magnetického pole na fotovoltaické články, a realizací měřícího pracoviště, kde je jako zdroj magnetického pole užita Helmholtzova cívka. V závěrečné části se student věnuje vlastním experimentům a jejich vyhodnocení. Nad rámec zadání je navíc změřen vliv teploty na fotovoltaické články při třech různých teplotách bez a během působení magnetického pole. Největším nedostatkem této práce je neuvedení citace u některých převzatých odstavců, kdy autor převzal část strany či celou stránku textu. Dále autor uvádí odkazy na jinou literaturu místo skutečně užité literatury. Například v kapitole 1.1 je doslovně převzat text z literatury [3], přičemž autor uvádí, že je text převzat z literatury [1, 2]. V kapitole 1.4 se nachází odstavec, který není citován a přitom je doslovně převzat z literatury [6]. Navíc se zde vlivem kopírování autor dopustil chyby kdy body označené x s indexem P a x indexem N nahradil za x [P] a x [N], které pak není možné v obrázku 1.2 nalézt. V kapitole 2.3 je převzata téměř celá strana z literatury [4] přičemž autor uvádí odkaz na použitý zdroj pouze u posledního odstavce. U obrázků je podobný problém – u obrázku 1.1 autor odkazuje na literaturu [2], avšak tento obrázek jsem v této literatuře nenalezl. U obrázku 1.3 autor odkazuje na literaturu 6, ale spíše se jedná o literaturu [2]. V kapitole 5 kde se autor zabývá sestavením experimentálního pracoviště je jako obrázek 5.1 uvedena nic neříkající fotografie měřícího pracoviště, tuto fotografii bych spíše nahradil schématem zapojení měřícího pracoviště. V kapitole 5.1.1 nazvané „Návrh a realizace řídící jednotky“ se autor nijak nezabývá návrhem daného obvodu, je zde pouze uveden princip funkce a schéma řídí jednotky převzatý z literatury [7]. V kapitole 5.1.2 nazvané „Návrh a konstrukce usměrňovače” není o návrhu usměrňovače ani zmínky, tato kapitola je doplněna obrázkem 5.5 „skutečné schéma zapojení pracoviště“. Název tohoto obrázku je zavádějící, protože čtenář by se mohl domnívat, že se jedná o celkové zapojení měřícího pracoviště. Ale jedná se pouze o schéma zobrazující napájecí část včetně řídící jednotky určené k napájení Helmholtzovy cívky. Na straně 27 pod obrázkem autor doslovně převzal odstavec popisující Helmholtzovu cívku, ale neuvádí odpovídající odkaz na literaturu [7]. Obrázky uvedené v kapitole 6 se jeví, jako zbytečné bylo by vhodnější, kdyby autor takto zobrazené hodnoty uvedl spíše v textu či prosté tabulce. Z hlediska formálního zpracování by bylo vhodné neuvádět názvy přímo v grafických průbězích, ale v textu pod nimi. Na přehlednosti grafickým průběhům také ubírá použitá mřížka. Dále se v práci nachází řada překlepů a zejména pravopisných a stylistických chyb. Přes výše uvedené nedostatky hodnotím práci známkou E a při zodpovězení všech otázek, doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 66973