ŽÁKOVÁ, M. Příprava transparentních oxidických vodivých vrstev materiálovým tiskem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Studentka provedla rozsáhlou a systematicky organizovanou sérii časově náročných experimentů, při kterých získala množství cenných experimentálních dat. Ke zpracování naměřených dat přistoupila velmi zodpovědně a samostatně, prokázala také schopnost samostatné orientace v řešeném tématu a efektivní dovednosti projektového řízení. Její experimentální práce významným způsobem přispěla ke zvládnutí technik přípravy TCO vodivých vrstev v laboratoři fotochemie. Výsledky dosažené u hybridních vrstev tvořených částicemi a pojivem jsou velmi slibné a významně přispěly k řešení výzkumných projektů, na kterých tým laboratoře fotochemie pracuje.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Diplomová práce Bc. Žákové se zabývá přípravou a charakterizací vodivých vrstev oxidu cíničitého dopovaného antimonem (ATO), který vykazuje podobné vlastnosti, jako známější ITO nebo FTO. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy a metody nanášení vrstev z kapalné a pevné fáze, následně použité analytické metody doplněné o rešerši současného stavu techniky. Úroveň zpracování kapitol ukazuje autorčinu velmi dobrou orientaci v problematice. Experimentální část práce pak popisuje vlastní laboratorní činnost autorky, přičemž pro čtenáře je snadné porozumění jednotlivým krokům a možnost reprodukce prezentovaných experimentálních činností se jeví jako dobře proveditelná. Diskuze výsledků se pak věnuje charakterizaci studovaných kompozic celou řadou technik, jako je TGA, SEM, XRD apod. přičemž autorka porovnává výsledky především s prací, na kterou navazuje. Zde by bylo vhodné se rovněž věnovat srovnání s odbornou literaturou, případně s ITO nebo FTO. V závěrech jsou pak shrnuty dosažené poznatky. Práce je zpracována v rozsahu 51 stran, přičemž teoretická část čítá 17 stran, experimentální 5 stran a diskuze výsledků 16 stran. Zbylý obsah je tvořen formálními náležitostmi, seznamem literatury, závěry, cíli práce apod. Lze proto říci, že rozsah práce je, vzhledem k uplynulému akademickému roku plnému řadou omezení kvůli pandemické situaci, přiměřený. Práce obsahuje několik drobných nedostatků, které nijak nesnižují kvalitu práce. Pro ilustraci uvádím jen některé: - použité zkratky by v práci měly být vysvětleny na prvním místě, kde se vyskytují. Vysvětlení v seznamu použitých zkratek nestačí. Navíc by studentka měla věnovat pozornost správnému vysvětlení zkratek (např. ATO - antimon tin oxide; správně by mělo být antimony tin oxide nebo CVD - studentka uvádí chemické napařování; ale měla by uvést chemical vapor deposition apod.). - jsou zde některé drobné překlepy nebo neúplná slova, přičemž v kapitole cíle práce jsou nejvíce patrné. V rámci obhajoby by studentka měla zaujmout stanovisko k následujícím diskuzním podnětům:
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 131653