LEZNAR, A. Analýza spektra nylonových strun [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
V úvodní části se student věnuje mechanickým vlastnostem struny, stavbě hudebních nástrojů kota, ukulele a harfy, teorii signálu a hudebnímu spektru. Obsahově jsou kapitoly v pořádku, vzorce správně uvedeny. Místy chybí ale popis veličin a objevují se formální chyby (např. záměna jednotného a množného čísla na str. 19 („Chordofony je skupina hudebních nástrojů…“). Popis měření a konkrétních měřených nástrojů je rámcově v pořádku, opět se ale objevuje řada formálních chyb, např. chybějící mezery mezi hodnotami a jednotkami (0,61mm ad.). V kapitole vyhodnocující měření chybí metodika výpočtu a alespoň základní vzorce a kódy. Oceňuji, že si student sám vyrobil napínací zařízení s posuvnou kobylkou. Analytická část práce obsahuje řadu spektrografů a spektrogramů, jsou však jen stroze a někdy vůbec okomentovány. Očekával bych v jejich případě mnohem hlubší srovnání a zobecnění. U LPC analýzy se leckdy (např. str. 54) neshoduje tvar formantové/rezonační křivky s náplní spektra (na jak časově dlouhém vzorku byla LPC analýza provedena?). Kapitoly jsou opět plny formálních i gramatických chyb (např. špatné mezery u popisků obrázků i grafů). Termín střevní patří spíše do medicíny a jejího dílčího oboru gastroenterologie, v nauce o nástrojích používáme správně termín ne střevní ale střevové struny. Je škoda, že student už při výběru vzorků nepřistoupil k tématu práce systematičtěji a komplexněji. Pokud už měřil struny od výrobců Daddario, Ortega a Martin&Co, mohl sám aktivně vybrat jednu z kompletních řad nylonových kytarových strun – od nejměkčích po nejtvrdší, snadněji tak od výrobce získat nebo i změřit jejich požadované parametry (hustotu, modul elasticity, průměr ad.) a dát je do souvislostí se spektry. Takto porovnával různé struny na různých nástrojích, a i tady není detailnější komparace provedena. Práci doporučuji k obhajobě.
Bakalářská práce se zabývá analýzou spektra tří strunných nástrojů, které používají nylonové struny, vlivem místa excitace a různých excitátorů na spektrum struny. Teoretická část je napsána srozumitelně a v dostatečném rozsahu s ohledem na kontext zadání. Autor ve své práci nejprve popisuje vlnění na struně, strunné nástroje, hudební signál, uvádí zde způsob a metodiku akustických měření. V samotném závěru správně analyzuje, porovnává spektra nástrojů pomocí programu MATLAB, dále měří a ověřuje mechanické vlastnosti strun. Jazyková úroveň práce je na dobré úrovni s poměrně častým výskytem překlepů, například v názvu 2. kapitoly. Autorovi bych doporučil, aby si svou práci před odevzdáním přečetl, vyvaroval by se chyb. Autor odkazuje na tabulku, ale opomene napsat její číslo, chybí mu také část textu v kapitole 5.5.2, "Z grafu 5.79 ... " nebo shodné názvy tabulky (1.1 a 1.2) obsahující odlišné materiálové vlastnosti. Po formální stránce vykazuje práce několik nedostatků. Hned v úvodu si lze všimnout špatného formátování textu. Práce nemá konzistentní formátování grafů. Grafy nemají sjednocené rozsahy a občas chybí i názvy os. Autor by si měl dát pozor také na citování, jednu literaturu v seznamu použité literatury cituje dvakrát. Tato práce je prakticky využitelná, mohou se jí řídit výrobci hudebních nástrojů nebo také vývojáři VSTi plug-inů. Práci mohou používat i zvukaři, ty bude zejména zajímat, jak nástroj zní při snímání z různých pozic. Student splnil zadání práce ve všech bodech, možná by bylo dobré rozšířit komparaci rezonátorů měřených nástrojů. Autor prokázal schopnost připravit měření teoreticky, měření prakticky realizovat a naměřené výsledky analyzovat a komparovat. Práci doporučuji k obhajobě s návrhem hodnocení C76. Otázky oponenta: 1) Je možné změnit rozlišení spektrogramu? Případně jakým způsobem? 2) Jaký bude obraz spektra při excitaci struny v její polovině? Budou ve spektru převládat sudé nebo liché vyšší harmonické složky?
eVSKP id 151132