SOUKUP, P. Zdroje elektrického proudu v automobilu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Bakalářská práce studenta Patrika Soukupa se zabývá zdroji elektrického proudu v automobilu, především alternátory. Cílem bylo, mimo jiné posoudit možnosti inovací. K tomu student potřeboval více informací, takže využíval možnosti konzultací, spolupracoval s vedoucím práce a hledal poznatky v literatuře. Po počátečních obtížích se podařilo práci zvládnout a domnívám se, že splňuje požadavky zadání. Bakalářskou práci tedy doporučuji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce má rozsah 41 stran a je rozdělena do pěti kapitol včetně úvodu a závěru. Neformálně lze práci rozdělit do dvou částí – teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá obecným popisem synchronních strojů a několika typů automobilových alternátorů. Praktická část se zabývá možnostmi zvýšení účinnosti konkrétního automobilového alternátoru. Tyto možnosti jsou studovány pomocí analytických výpočtů provedených nástrojem RMxprt. Některé části práce jsou psány v první osobě, což není u technických prací zvykem. Práce působí místy zmateně, např. podle textu na str. 19 by měl alternátor poskytovat výstupní napětí i při nulových otáčkách, při výpočtu elektrických ztrát na kartáčích buzení na str. 25 je použit statorový proud apod. V práci se vyskytují prohřešky proti typografii. V práci se několikrát uvádí, že se pro výrobu plechů používají razidla, to není pravda, správný výraz pro tento nástroj je prostřihovadlo. U některých rovnic není zcela jasné, odkud je autor převzal. V seznamu literatury se vyskytují i zdroje, které nejsou nikde v textu citovány, např. [12]. Podle seznamu literatury použil autor i zdroje typu Wikipedia. Některé odkazy na obrázky v textu neodpovídají názvům obrázků. Pro zvýšení účinnosti autor navrhuje tyto dvě možnosti: použití plechů s nižšími měrnými ztrátami a použití vodiče statorového vinutí s vyšším průměrem. Při výpočtech autor uvažuje činitel plnění magnetického obvodu 0,99, což je značně optimistické. Nikde v práci není zmíněno, jestli autor při výpočtech uvažoval změnu činitele plnění při použití tenčích plechů s nižšími měrnými ztrátami. Práce splňuje všechny body zadání a doporučuju ji k obhajobě.
eVSKP id 91257