PÁSLER, M. Monitorovací systém pro energetická zařízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Student Matěj Pásler zpracoval bakalářskou práci na téma Monitorovací systém pro energetická zařízení, kde měl řešit měření a vyhodnocení energetických veličin v různých doménách, zejména v elektrické a popř. mechanické. V rámci zadání byly stanoveny čtyři body osnovy, a to vymezení pojmů energie, výkon, doména, fyzikální vztahy, dále měřicí čidla pro výkonové a energetické veličiny v různých doménách. V praktické části se měl zabývat testování komerčně dostupných energetických měřidel a vyvinout aplikaci pro měřidlo na monitorování vybraného energetického celku. Všechny čtyři body zadání byly splněny. Práce kombinuje teoretický základ s praktickou realizací a testováním, což odpovídá cíli vytvořit funkční monitorovací systém. Systém byl úspěšně nasazen na RC modelu, což potvrzuje jeho praktickou použitelnost. Výsledkem je zařízení, které autor v abstraktu (str. 3) označuje jako vhodné pro další výzkum a rozšíření, což je v souladu s doporučením zadání. Jediným drobným nedostatkem může být ne zcela explicitní definice pojmu “doména”, ale v kontextu práce je tento nedostatek zanedbatelný. Tvůrčí přínos Matěje Páslera spočívá v návrhu a realizaci originálního měřicího systému založeného na ESP32, který integruje data z čidel (PZEM-017, JSY-MK-231, IMU, NTC) pro monitorování elektrických, mechanických a tepelných veličin na RC modelu. Systém umožňuje reálný záznam dat na SD kartu ve formátu CSV, což je inovativní přístup k analýze spotřeby, pohybu a teploty v jediném poměrně malém zařízení. Práce přináší praktické řešení s potenciálem pro další rozšíření, čímž přispívá k rozvoji monitorovacích technologií. Student během semestru pracoval velmi soběstačně a dostatečně prezentoval dílčí výsledky. Reflektoval návrhy vedoucího a vhodně implementoval vlastní nápady a konstruktivní řešení. Prokázal, že se orientuje v problematice elektroniky a programování a má velmi dobré předpoklady pro vývojovou práci. Získané zkušenosti může dále rozvinout v navazujícím studiu. Vlastní téma by si zasloužilo pokračování. Práci doporučuji k obhajobě u státní zkoušky.
Bakalářská práce Matěje Páslera se věnuje návrhu a realizaci zařízení pro monitoring elektrických i neelektrických veličin u elektrických spotřebičů se zaměřením na oblast stejnosměrných aplikací. Práce se skládá ze 6 hlavních částí, v teoretické části typy měřicích čidel, základního přehledu trhu se zařízeními pro měření elektrických veličin, dále z přehledu zařízení a senzorů pro měření neelektrických veličin využitých v návrhu, v praktické části následně návrhem, realizací a testování samotného zařízení a vyhodnocení naměřených dat. V úvodu práce byla na základě 1. bodu zadání provedena rešerše základních veličin uvažovaných pro senzory a principy samotných senzorů. Práce se v této části také dotýká oblasti analogově-digitálních převodníků či otázkou kalibrace. Z rozsáhlé oblasti senzorů byl udělán základní přehled komerčně nabízených zařízení pro měření elektrických veličin, ze kterých byly dva vybrány do samotného návrhu. Následující 4. kapitola již obsahuje výběr senzorů a komponent pro samotný návrh od senzorů elektrických i neelektrických veličin (např. pohybový senzor či termistoru), mikrokontroleru či převodníku RS485 pro komunikaci s vybranými komponenty. Kromě samotného návrhu autor popisuje i problematiku samotného záznamu dat či napájení celku i jednotlivých částí. V následující části je již řešeno samotné testování zařízení na RC modelu se základním přehledem naměřených dat i jejich následnými potřebnými úpravami (např. synchronizací) a vyhodnocení. V kapitolách 8 a 9 je pak provedeno zhodnocení naměřených dat, návrhu i celkové zhodnocení. Celkově je práce dobře zpracovaná, ale lze jí vytknout následující nedostatky. V práci chybí definice, co se od daného měřícího systému očekává, což by vymezilo, jaké zařízení a s jakými parametry jsou hledávány. Dále je provedena jen základní rešerše komerčně nabízených měřících komponent pro elektrické veličiny, ale tento přehled již není udělán pro neelektrické veličiny a komponenty pro samotné zpracování dat. Také není příliš rozebráno, proč byla daná zařízení zvolena. U vyhodnocení dat autor testuje data čistě porovnáním dvou typů měření bez validace vůči nějakému kalibrovanému měření, kde by mohl stanovit případné nekorektní výsledky. Názorně je to vidět na straně 50 u měření proudu, obrázek 7.2, kde jsou zobrazeny výstupy ze dvou senzorů a v určitých částech grafu se měřené hodnoty liší o jednotky ampér, přestože by se mělo jednat o stejné měřené veličiny. Samotná práce se také odchyluje od doporučené šablony a text práce obsahuje menší počet stylistických a typografických chyb a nedostatků. Značení veličin, např. okamžitých hodnot není úplně vhodně zvolené a je zde i nejednotnost, kdy některé symboly jsou kurzívou a jiné bez kurzívy, přestože by měly být stylově stejné. Některé symboly nejsou vůbec vysvětlené, např. účinnosti v Tabulce 7.1 na straně 53. Přes výše uvedené připomínky, bakalářská práce splňuje všechny body zadání i grafické zpracovaní je dobré úrovni, proto doporučuji k obhajobě a hodnotím 80 body.
eVSKP id 168092