KOVÁČ, J. Povrchové úpravy biokompatibilních materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.

Posudek vedoucího

Krčma, František

Student k práci přistupoval velmi samostatně s dostatkem tvůrčí invence. Řadu experimentů i analytických metod si připravoval a domlouval individuálně na základě konzultací. Stejně postupoval i při vyhodnocování výsledků. Idea porovnání tří různých plazmatických systémů na stejném materiálu reálně obstojí i na mezinárodní úrovni. Jako jediný, ale zásadnější problém, vidím dodržování termínů, některé úkoly, zejména pak při sepisování vlastní práce. To do jisté míry znehodnocuje jinak velmi kvalitní výsledky. Získané poznatky a zkušenosti bude možné dále efektivně zhodnotit v rámci navazujícího studia zaměřeného. Celkový přístup studenta k práci v laboratoři i zpracování výsledků pak lze hodnotit jako velmi dobrý až vynikající, problémem je time management. V tomto směru doufám, že se student již poučil.

Posudek oponenta

Kučera, František

Bakalářská práce se zabývá plazmovou modifikací polykaprolaktonu a charakterizací povrchu měřením kontaktního úhlu a stanovením celkové, případně acidobazické povrchové energie. V teoretické části BP jsou nejdříve prezentovány obecné poznatky o biomateriálech. Velmi stručná je zmínka o syntéze a použití polykaprolaktonu (PCL), ačkoliv v roce 2010 byla na FCH obhájena DP zabývající se syntézou PCL. Teoretické část BP dále pojednává o třech typech plazmy použité k modifikaci PCL povrchu. Méně vhodně je zařazena kapitola pojednávající o metodách diagnostiky povrchů, které jsou seřazeny přehledně a částečně uvedeny na str. 12 – str. 13 a pokračují na str. 21. V teoretické části postrádám časopiseckou rešerši k tématu práce. Logické členění je dobré, nicméně zpracovaný text obsahuje řadu informací, které se vyskytují opakovaně a s tématem souvisí okrajově například v kapitole 2.1.2 a 2.3.3. V práci jsou i věcné chyby, např. na str. 11 „fosforečnany vápenaté (CaP)“ – předpokládám, že autor chtěl asi uvést sumární vzorec, např. Ca3PO4; na str. 15 je uvedena síla qE, nicméně veličina E není vysvětlena a uvedena v seznamu zkratek, kde jsou nedostatečně uvedeny pouze dvě položky. Zcela chybí kapitola cíle práce, které cituji ze zadání: „Cílem práce je studium povrchových úprav biokompatibilních materiálů s cílem dosažení hydrofobního povrchu s potenciálními baktericidními účinky. 1. Prostudujte vlastnosti soudobých biokompatibilních materiálů 2. Vyhledejte procesy vhodné ke změně povrchových vlastností materiálů 3. Charakterizujte povrchové vlastnosti upravených biomateriálů“ Cíle práce byly i přes negativní výsledky splněny s výjimkou např. informací o kontaktních úhlech u jiných biomateriálů; se zadáním k „potenciálním baktericidním účinkům“ autor nepracuje vůbec. Chybí úvaha o využití plazmově aktivovaného povrchu k reakci s hydrofobizačním, případně baktericidním činidlem, jako možný způsob splnění požadovaných cílů. Metoda stanovení kontaktního úhlu je popsána dostatečně, za vhodné bych doporučil místo fotografie monitoru vyexportovat záznam s vyhodnocením na monitoru se nacházejícím (obr. 14). Velmi dobře jsou prezentované metody plazmových úprav vzorků. Metody stanovení povrchové energie jsou naopak popsány neúplně, chybí vztah pro výpočet povrchové energie podle acidobazického modelu „Sg-„ a “Sg+“, symboly nejsou obsaženy ani v seznamu zkratek. Chybí popis metody stárnutí vzorků. Experimentální výsledky a diskuze výsledků jsou uvedeny na 6 stranách, formou 11 grafů a stručného popisu. Rozsah experimentální části je dostatečný, nicméně by bylo jistě vhodné použít i další dostupné metody k ověření modifikace, jako např. RTG fotoelektronovou spektroskopii (XPS), případně FT-IR spektroskopii v ATR módu. Postrádám diskuzi modifikace z chemického pohledu, např. úvahy o struktuře modifikovaného PCL v závislosti na použité atmosféře a typu plazmy. Bez povšimnutí není možné přejít kolísání naměřených hodnot v řádu až 102 %, zjištěné pouze u modifikovaných vzorků. Závěr je poněkud obsáhlejší, nejdříve popisuje průběh řešení a až v druhé části je porovnána efektivita a stálost úprav použitými zdroji plazmy. Předložená práce je jazykově dostatečná, překlepy jsou ojedinělé. Nedostatky má formální a logické členění BP, která obsahuje řadu nedostatků a celkově působí dojmem, že student se dostatečně nevěnoval studované problematice, měl méně aktivní přístup k řešení. Indikací je absence časopisecké rešerše, odbyté části některých kapitol, absentující kapitola cíle práce a kapitola seznam symbolů a zkratek. Celkově BP hodnotím se značnými nedostatky jako přijatelnou a navrhuji známku uspokojivě - D.

eVSKP id 88234