SMÉKALOVÁ, Š. Koňská hříva jako možný bioindikátor pro posouzení kontaminace životního prostředí rizikovými prvky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.
Předložená bakalářská práce studentky Šárky Smékalové s názvem „Koňská hříva jako možný bioindikátor pro posouzení kontaminace životního prostředí rizikovými prvky“ naplnila vytyčené cíle. Studentka si téma BP iniciativně navrhla sama, protože chtěla využít své environmentální poznatky, rozšířit je a aplikovat při řešení reálného problému z její oblasti zájmu. Koňská hříva, stejně jako lidský vlas, se jeví vhodným kumulativním bioindikačním materiálem, ze kterého lze zjistit dlouhodobou zátěž organismu. Ze závěrů BP je patrné, že největší vliv na chemické složení koňského vlasu má přijímaná potrava. Nebylo tedy jednoznačně prokázáno, že matrice koňské hřívy je vhodným bioindikátorem pro posouzení stavu životního prostředí. Ukázala se však, díky svému trvalému charakteru, odolnosti proti biogenním procesům a kumulativním vlastnostem, jako vhodný materiál pro studium obsahu rizikových prvků. Studentka pracovala samostatně a pečlivě. S technikou přípravy a rozkladu biologických vzorků a instrumentálními metodami stanovení (F-AAS, ET-AAS, CV-AAS) se prakticky seznámila velice rychle. Pravidelně se mnou svá zjištění i postup práce konzultovala. Pro její přístup, odvedenou práci i entuziazmus při zpracování závěrečné práce ji celkově i ve všech dílčích kritériích hodnotím stupněm A / výborně a práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Bakalářská práce studentky Šárky Smékalové s názvem „Koňská hříva jako možný bioindikátor pro posouzení kontaminace životního prostředí rizikovými prvky“ si kladla za cíl posoudit prostřednictvím analýzy vybraných prvků (Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn) pomocí atomové absorpční spektrometrie vhodnost této biotické matrice pro indikaci kontaminace daného prostředí. Práce je sepsána na 56 stranách, 3 strany tvoří přílohy, bylo využito 53 literárních zdrojů většinou časopiseckého typu. Teoretická část koresponduje s tématikou; podává přehled o toxicitě, osudu vybraných prvků v životním prostředí a o jejich koncentracích v jednotlivých složkách životního prostředí, tj. v půdách, vodních zdrojích a o imisní zátěži na území ČR. Vhodně je zařazena pěkně zpracovaná kapitola pojednávající o kompozici koňské hřívy a faktorech, které se v době její tvorby mohou na obsahu prvků podílet. Práce je sepsána přehledně čtivě, s minimem překlepů (nepřehlédnutelný je v obsahu a na str. 26 požité chemikálie). Mírná výtka se týká psaní nadpisů tabulek, které nemají být kurzivou a mají být zarovnány zleva. U uvedení jmen ruských autorů na str. 18 by bylo vhodné respektovat anglosaské opisy a psát Kalashnikov a Zajtsev, nebo je oba počeštit na tvar Kalašnikov a Zajcev, ale ne mix. Teorie podává přehled i o možnostech stanovení zmiňovaných prvků, zde na str. 29 při popisu AMA je uvedeno, že vzorek je spalován kyslíkem, což není věcně správně, vzorek je spalován (termálně degradován) v prostředí kyslíku. Také popis AAS by měl být přesnější. Pro experiment bylo zpracováno 24 vzorků hřívy koní různého stáří, plemene, pohlaví a barvy pocházejících ze dvou lokalit. V případě jedné lokality i vzorků krmiva. Experimentální část je věcná, srozumitelná, stejně tak kapitola výsledky a diskuze, v rámci které studentka konfrontuje výsledky své práce s výsledky jiných autorů, což se u bakalářské práce ne vždy vidí a velmi tuto snahu oceňuji. Výsledky jsou přehledně zpracovány do tabulek a grafů, u těchto se vyskytují chybové úsečky, avšak bylo by vhodné napsat do popisku, co znamenají (tato informace se dá dohledat až v Příloze 3). V práci byla snaha korelovat výsledky stanovení jednotlivých prvků s věkem, pohlavím, plemenem, barvou a lokalitou ustájení, což je sumarizováno v závěru konstatováním, že u většiny těchto parametrů se korelaci nepodařilo prokázat. Práce splňuje veškeré požadavky kladené na tento typ vysokoškolských závěrečných prací, studentka prokázala schopnost experimentální práce a schopnost sumarizace a diskuze vlastních výsledků. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotí stupněm A – výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 156616