MOL, E. Tvorba akciového portfolia na základě výsledku hospodaření emitentů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2017.

Posudky

Posudek vedoucího

Ptáček, Roman

Diplomová práce se týká problematiky investičního rozhodování investora, který hodlá sestavit své investiční portfolio. K tomu je zde využito fundamentální analýzy, jejíž nedílnou součástí je také vyhodnocení výsledků hospodaření jednotlivých emitentů cenných papírů, v tomto případě jednotlivých akciových společností. Autor sice použil celou řadu zdrojů, nejvíce je však využito pouze 2 - 3 autorů. U posuzovaných společností mohly být detailněji posouzeny hodnoty (např. ROE), jejich příčiny, které tak ovlivňují i další ukazatele jako P/E apod. Větší pozornost by si jistě zasloužila pasáž týkající se rozhodnutí o podílu jednotlivých akciových společností, resp. jejich akcií v portfoliu. Návrh otázek pro rozpravu: Použití Treynerova poměru pro měření výkonnosti portfolia není jedinou možností. Jaké další ukazatele pro výkonnost portfolia je možné použít? Při měření výkonnosti portfolia jsou používány výnosnosti desetiletých státních dluhopisů. Zdůvodněte.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění stanovených cílů C
Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod C
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry D
Praktická využitelnost výsledků D
Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň C
Práce s informačními zdroji, včetně citací D
Navrhovaná známka
C

Posudek oponenta

Širůček,, Martin

Student se na první pohled zabývá zajímavým tématem sestavení akciového portfolia. Vlastní provedení práce, ale již pokulhává. Není zřejmé, proč autor uvádí v metodice dané výpočty jednotlivých modelů stanovení vnitřní hodnoty, domívám se, že modely by měly být zvoleny až po výběru konkrétní společnosti, např. s ohledem na její dividendovou politiku.Některé pasáže v kapitole 2 považuji za nadbytečné, především kapitoly 2.1, 2.2., 2.3 a 2.4. Významná pozornost by měla být věnováva skutečné literární rešerši se zaměřením na fundamentální analýzu, její úrovně, proměnné apod. A především, autor by měl provést rešerši zdrojů, které se zabývaly obdobným tématem a doporučují např. u cílových společnosti sledovat ukazatele ROA či EBITDA apod. Příp. rešerši zaměřit na to, jak jsou jednotlivé modely schopné/úspěšné stanovit vnitřní hodnotu. V rámci teoretické části (nechci používat literární přehled či rešerši) navíc převládá Musílek, Veselá a jsou dolněni Rejnušem.Na str. 27 autor uvádí, byť s odvolávkou na jiného autora, že evidenci cenných papírů zajišťje Středisko Cenných papírů, které již ale bylo nahrazeno Centrálním depozitářem cenných papírů.Vlastní přidaná hodnota autora pokulhává i ve výběru titulů do portfolia, kde se inspiroval Gladišem. Zde chybí vlastní názor, zdůvodnění či argumentace toho, proč využívá právě jeho metodiku. Souvisí ovšem s ucelenou literární rešerší, která kdyby byla, poskytla by autorovi návod pro výběr titulů.Z textu není zřejmé, zda autor hodnoty beta koeficientů a očekávané výnosnosti u tabulky 5 na str. 65 vypočítal nebo se jedná o převzaté hodnoty. Obdobně není zřejmé jak stanovil v tabulce 6 tempo růstu dividend a tempo růstu free cash flow na stejné straně.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění stanovených cílů C
Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod D
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry E
Praktická využitelnost výsledků D
Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň D
Práce s informačními zdroji E
Navrhovaná známka
D

Otázky

eVSKP id 99753