PATAKYOVÁ, S. Stanovení antimikrobiální aktivity povrchů s biocidním účinkem pomocí resazurinového testu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Králová, Marcela

Studentka splnila všechny vytyčené cíle své diplomové práce. Dohledala a prostudovala všechny relevantní literární zdroje a sepsala z nich obsáhlou rešerši shrnující současný stav poznání o testech viability pomocí barvících technik. Ve své práci optimalizovala metodu vyhodnocení fluorescence resazurinu pomocí fotografického záznamu a prostudovala kinetiku konverze resazurinu v závislosti na koncentraci mikroorganismů. Použitím resazurinové metody vyhodnotila antimikrobiální aktivitu tří modelových materiálů a porovnala výsledky s výsledky testů použitím zavedených normovaných postupů. Studentka pracovala samostatně, velmi pečlivě a s velkým nasazením. Na zpracování diplomové práce si také dala záležet, proto hodnotím její práci za A a navrhuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Viktorová,, Jitka

Předložená diplomová práce si klade za cíl zavést metodu hodnocení viability buněk pomocí resazurinového testu, který je založen na metabolické aktivitě buněk. Zavedená metoda byla následně využita pro hodnocení antimikrobiální aktivity testovaných povrchů. Dle předběžných výsledků diplomové práce by resazurinová metoda mohla sloužit jako doplnění či nahrazení poměrně náročné a zdlouhavé metody popsané v ISO normě 27447:2019. Diplomová práce je sepsána dle zvyklostí, je doplněna řadu krásných ilustrací. Dle odborného zaměření textů v literární části bych navrhovala přejmenování jednotlivých kapitol spíše na „antibakteriální látky“ než na „antimikrobiální látky“. Antimikrobiální látky totiž zahrnují i sloučeniny působící proti kvasinkám a mikromycetním houbám, kterým se diplomová práce nevěnuje. Rovněž bych očekávala v souladu se zadáním diplomové práce propracovanější kapitolu 2.4.3 (viz otázky k obhajobě). Z mikrobiologického hlediska bych si dovolila vytknout, že se Escherichia coli běžně uvádí zkrácenou formou E. coli, ovšem vždy je nutné zachovat kurzívu a mezeru, což je bohužel v diplomové práci 12× chybně. Rovněž in vitro je původně z latinského jazyka, a proto i zde by měl být výraz psán kurzívou. V práci se vyskytují drobné nepřesnosti a slangová označení typu „časově kinetický test“, „prvotní skríningy bakterií“, „plate-reader“ namísto běžně užívaných výrazů typu „prvotní testování bakterií“ a „čtečka mikrotitračních destiček“. Kinetický test už je ze své podstaty funkcí času, proto není nutné uvádět, že se jedná o „časově kinetický test“. V tabulce 3, 4 a Obr. 19 se vyskytují dříve nedefinované pojmy jako „anti světlo“ a „anti tma“, které si neumím úplně vysvětlit. Diskuze je obvykle chápána jako kritické porovnání vlastních výsledků s ohledem na dosud publikované poznatky v oblasti řešené problematiky, a tudíž by měly být konfrontovány s literárními údaji. I přesto, že resazurinová metoda je poměrně často využívána pro sledování viability mikroorganismů, získaná data nejsou s dostupnou literaturou konfrontována. Pro tento účel bych doporučila např. článek Scimone a kol. (2021) doi:10.1016/j.talanta.2020.122009 či Travnickova a kol. (2019) doi:10.1186/s13568-019-0909-z. Řada prací používajících resazurinovou metodu je sice uvedena v kapitole 3, ovšem data těchto publikací nejsou dána do souvislostí s naměřenými výsledky. I přes uvedené drobné nedostatky hodnotím práci, dosažené výsledky a jejich dopad jako velmi přínosný a z tohoto důvodu doporučuji práci k obhajobě a hodnotím stupněm B.

eVSKP id 149814