ČERMÁK, J. Optická diagnostika oblouku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student sestavil práci pojednávající na téma vyhledávání ekvidenzit v nasnímaném záznamu hořícího obluku uvnitř jističe NN z rychlostní kamery. Zadání alespoň v jeho hrubých rysech mohu považovat za splněné, i když jsem na začátku práce předpokládal vzhledem k erudici její větší rozsah co do trasování výsledných ekvidenzit do vektorového tvaru, které by posloužilo pro naši další práci. Chválím ale, že se rozhodl práci přes své problémy se závěrem studia dokončit a ve spolupráci s pomocníky zpracovat bakalářskou práci alespoň do současného stavu. Práci hodnotím známkou velmi dobře / B a 85 body.
Předložená bakalářská práce je zaměřena na problematiku optické diagnostiky plazmatu pomocí ekvidenzit. Je rozdělena do 4 kapitol plus úvodu a závěru. První tři kapitoly tvoří výtah k problematice z dostupné literatury. Těžiště práce je v kapitole 4, kde autor vytvořil program v Matlabu pro vyhodnocování ekviintenzit. V úvodu se píše o pokusu s jističem nízkého napětí a hovoří se o tom, že tento pokus je dostatečně opakovatelný. Obecně je s opakovatelností pokusu zahrnující elektrický výboj problém, protože každý oblouk se chová trochu jinak i při nastavených stejných parametrech. Prosím o vysvětlení, co se myslí opakovatelností. První kapitola pojednává o problematice elektrických výbojů obecně. K této kapitole mám následující připomínky. Rovnice 2, 3, 6 jsou špatně. Navíc jsou v seznamu symbolů uvedeny pro členy rovnice 2 špatné jednotky (bez jednotek, ačkoliv má rovnice význam hustoty výkonu) i nedokončený význam. Autor se na str. 17 odvolává na Sahovu rovnici, která však není v práci uvedena. Ve druhé kapitole jsou popsány základní charakteristiky a vlastnosti elektrického oblouku. K části mám následující připomínky. Rovnice 15 je špatně (už na první pohled by neseděly jednotky). Na str. 23 se píše: "..rostoucí požadavky na vypínací schopnost vypínačů (z důvodů zmenšování rozměrů a jiné) komplikují...", což není správně, protože z důvodu zmenšování rozměrů není třeba zvyšovat vypínací schopnost. Kapitola 3. pojednává o starších metodách optické diagnostiky založené na vysokorychlostní kameře pracující s filmem. V této části nejsou výraznější nepřesnosti. Pouze, protože uvedených metod nebude použito, mohla být stručnější na úkor vlastní práce v kapitole 4. Vlastní aktivní práce studenta je obsažena v kapitole 4. Nejprve jsou stručně popsány obecně principy hledání ekviintenzit z pořízeného digitálního záznamu a popsána vlastní vysokorychlostní kamera Photron SA-X2. Poté jsou uvedeny vytvořené funkce v Matlabu, jejichž účelem je vytvoření jednotlivých ekviintenzit očištěných od malých šumů způsobených např. jiskrami. Tuto část by bylo vhodné zpracovat pečlivěji. Není z textu na první pohled zřejmé, jaký je princip celého algoritmu a co která funkce má přesně provést. Toho je třeba se dopátrat až čtením zdrojového kódu (který je v pořádku), protože v textu je to pro čtenáře, který funkce neprogramoval, obtížné. K nepřehlednosti rovněž přispívá podivná kombinace češtiny a angličtiny v názvu funkcí. Poslední část této kapitoly se zabývá vytvořením demonstrační úlohy. Je to část velmi stručná, zasloužila by rozšíření. Mám k ní následující připomínky. Obrázek 15 by měl dle textu podávat informace o nastavených parametrech, přitom je zde znázorněn vlastní pokus. Výsledek se odkazuje na obrázky 10 a 11, přitom se jedná o obrázky 8 a 9. Závěrem lze říci, že v práci byly splněny všechny body zadání včetně aktivní části studenta na zpracování 4. kapitoly a i po formální stránce (až na občasné překlepy)splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci, a proto ji doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 72752