ŠKAŘUPA, P. Možnosti určení původu vína z prvkového složení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2012.
Bc. Přemysl Škařupa se své práci intenzivně věnoval. Včas nastudoval potřebnou literaturu a statistický software a s předstihem vypracoval teoretickou část své diplomové práce. Svojí práci pravidelně konzultoval s vedoucím diplomové práce. Výsledky získané v experimentální části dokázal velmi dobře zpracovat a interpretovat a formulovat závěry práce. Diplomová práce se mi jeví jako nadprůměrná, práci doporučuji k obhajobě, hodnotím ji známkou A, tj. výborně a komisi navrhuji i vzhledem k výborným studijním výsledkům Bc. Škařupy posoudit možnosti udělení příslušného ocenění tomuto studentovi.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Práce je klasicky členěna a podává ucelený přehled o vínu jako nápoji vyrobeného z vinné révy, o historii a výskytu vinné révy, o složení vína z pohledu prvkového zastoupení a možnosti toto zastoupení využít pro zjišťování autenticity vín. V literární části jsou dále přehledně shrnuty metody statistické analýzy použitelné pro vyhodnocení naměřených dat ve vztahu k autenticitě vína. Přehledně je popsána i metoda ICP/MS použitá pro analýzu prvkového složení analyzovaných vín, stejně jako úprava vzorků před analýzou. Celkem bylo analyzováno 45 vzorků červených a bílých vín, což v případě této studie, kdy se jedná monitoring a vytvoření vhodné metody pro zjišťování autenticity, je minimální množství. V práci je použito nadstandardní množství literárních zdrojů, které jsou vhodně a správně citovány. Stejně i výsledky a diskuse jsou přehledně vedeny, s množstvím logických závěrů vyplývajících z naměřených dat. Práce je graficky velmi dobře vyvedena a obsahuje malé množství typografických a gramatických chyb. K práci mám následující připomínky a dotazy: - Z výsledků měření a jejich diskuse vyplývá, že u některých vzorků je obtížné přesné zařazení do patřičné geografické lokality. Vína byla nakupována v běžné spotřebitelské síti v malospotřebitelských obalech, je tedy možné, že některá vína mohla být scelena, u vín se tak originální prvkové zastoupení může změnit, vzorek se tak může vymykat originálnímu prvkovému zastoupení. Nebylo by pro prvotní studii zařazení vín do jednotlivých geografických lokalit vhodnější oslovit např. malovinaře, a odebrat od nich vína, u nichž je zřejmý původ z dané lokality? - Mohla by přinést znalost o složení půdy v dané lokalitě (konkrétní trať) větší jistotu při posouzení dominantních skupin prvků dané lokality? - Podle jakých kriterií byl vytvořen klasifikační model jednotlivých skupin elementů resp. jejich párů? (str. 70) - Při analýzách pomocí ICP bývá obvyklé, podrobit vzorek s organickou matricí jako je i víno, některé z metod rozkladu, které jsou uváděny v literární části diplomové práce. Proč vzorky vína nebyly rozloženy, např. pomocí rozkladu na mokré cestě ve směsi HNO3/H2O2? Nezpůsobovala organická matrice (sacharidy, org. kyseliny, ethanol, glycerol a další extraktivní látky) nestabilitu plazmatu, popřípadě zakarbonování plazmové hlavice?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 41403