LEKEŠ, P. Automatizace trati pro měření vodních ventilů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Cílem diplomové práce, jejíž zadání si student přinesl z firmy Honeywell, bylo provést posouzení stávajícího stavu testovací trati pro měření charakteristik vodních ventilů, návrh zlepšení trati a naprogramování automatického ovládání trati v programu LabVIEW. Projekt navazoval na předchozí semestrální práce. Bohužel si diplomat ne příliš dobře rozložil čas na vypracování práce, a tento nedostatek se projevil v závěru hlavně na zpracování vlastní diplomové práce. I když diplomant studuje v kombinované formě studia a věnoval projektu v druhé polovině semestru zvýšené úsilí, nedostatek času se na obsahu, stylu a formě diplomové práce projevil. Vzhledem k tomu, že diplomant je studentem kombinované formy studia, konzultace probíhaly převážně písemnou formou, pouze před odevzdáním byla jedna osobní konzultace nad teoretickou částí práce.
Hlavním úkolem diplomanta bylo navrhnout metodiku, definovat vhodné komponenty a vytvořit počítačovou aplikaci pro automatické ovládání testovací trati včetně sběru procesních dat pro měření parametrů vodních ventilů. Tohoto cíle mělo být dosaženo na základě analýzy současného stavu testovací trati, definice požadovaných vlastností automatizovaného řešení a měřených parametrů testovaných ventilů. Zadaný úkol student zpracovával pro společnost Honeywell, v jejíž laboratoři byla také testovací trať umístěna. Zadání je možné hodnotit jako průměrně obtížné. Není možné ale konstatovat, že bylo bez výhrad splněno. Předložená diplomová práce je rozdělena do pěti hlavních části a strukturou odpovídá zadání, méně tak již rozsahem a obsahem jednotlivých kapitol. Zejména literární rešerše regulačních ventilů a popis stávající testovací trati je nedostatečný. Diplomant se v první části omezil pouze na popis nejzákladnějších parametrů ventilů, ale podrobnější rozbor a požadovaná literární rešerše chybí, což naznačuje pouze jediný matematický vzorec v celé práci. V části věnující se popisu stávajícího stavu zařízení pro měření ventilů, zejména v přehledu základních prvků trati, neuvádí důležité parametry jednotlivých komponent, předložené tabulky technických parametrů jsou velmi zjednodušené, např. u použitého čerpadla. V následující části, která upozorňuje na nevyhovující oblasti současného řešení a indikuje možné inovace, zmiňuje zejména problém s nevhodně provedeným sběrem dat, kde nepřesvědčivě identifikovaný problém („původní technicky nevhodné řešení“) a jeho přímočaré vyřešení bez širšího rozboru dané problematiky nesvědčí o inženýrských schopnostech diplomanta a naznačuje neznalost základních zákonů elektrotechniky. Popis způsobu řešení nedostatků stávajícího zařízení je sice logicky zpracovaný, ale opět postrádá informaci o požadovaných parametrech navrhovaných senzorů a průzkum trhu vhodných komerčních produktů pro uvedené použití. Celkově v práci chybí jasná definice zadavatelem požadovaných testovaných parametrů ventilů a základní rozbor požadované přesnosti kritických komponent, zejména snímačů průtoku a zařízení pro sběr analogových signálů. Diplomant sice několikrát zmiňuje, že provedl průzkum trhu a vybral nejhodnější komponentu, ale doložení seznamu nebo tabulky uvažovaných konkrétních zařízení chybí. Vždy popisuje až vlastnosti finálně vybraného řešení a tvrdí, že jeho parametry jsou dostatečné. Navržený měřicí a řídicí systém na platformě CompactDAQ je zvolen vhodně, ale alespoň blokové schéma celého systému není v práci nikde uvedeno. Tabulky pro jednotlivé typy vstupů doplněné pouze o slovní popis jsou značně nepřehledné a čtenáři nedávají ucelený pohled na celkovém řešení elektronické části testovací trati. Stejně tak chybí i podrobnější schéma nově navrženého silového elektrického rozvodu pro napájení. Tyto informace jen stěží nahradí pouze nákres nebo fotka umístění komponent v rozváděčích. Poslední kapitolou je popis nově vytvořeného ovládacího programu pro PC v prostředí LabVIEW. Z přiložené datové dokumentace se zdá, že aplikace by mohla být funkční a poskytnout uživateli možnost ovládat základní prvky trati. Zvolené řešení s nutností načtení konfigurace sběru dat v programu NI MAX ale není ideální a vytvořenou aplikaci v LabVIEW tak není možné bez předchozího provedení tohoto manuálního kroku provozovat. Uvedené řešení omezuje i možnost vytvoření samostatné spustitelné aplikace (oddělené od vývojového systému) s kompletním nastavením sběru dat v jednom kroku. Popis formátu exportovaných hodnot do souborů není v práci uveden. Stejně tak diplomant nijak podrobněji nerozepisuje, jak se pracuje s naměřenými daty, které poskytují snímače průtoku, zejména způsob filtrace dat uvedený později v závěrečném zhodnocení. V této části je možné ocenit autorovo úsilí o vytvoření vlastních grafických symbolů ovládacích prvků na hlavním okně ovládací aplikace. Doklad o ověření funkčnosti vytvořené aplikace ale opět chybí. Dle mého názoru základní požadavek zadání – vytvoření aplikace pro automatické ovládání testovací trati, nebyl splněn. Vytvořená aplikace pouze pomocí počítače ovládá škrticí prvky testovací trati dle okamžitého požadavku obsluhy, ale nerealizuje žádné automatické nastavování testovaného ventilu a odečet měřených hodnot průtoku např. pro vytvoření grafických závislostí statických charakteristik testovaného ventilu. Tvrzení o lepší opakovatelnosti a stabilitě výsledků uvedených v závěru není nijak prakticky potvrzeno ani prezentováno. Celkově předložený dokument po odborné stránce neodpovídá ani průměrné bakalářské práci a formální zpracování zejména v úvodních a závěrečných pasážích práce spíše připomíná beletrii než odborný text, do kterého osobní pocity autora nepatří. Kromě nevhodného stylu se v práci objevují některé formální nedostatky (překlepy, anglikanismy, hovorové výrazy, chybné interpunkce). Po grafické stránce je práce na průměrné úrovni. Autorův praktický přínos ke zpracovávané problematice zejména v oblasti mechanického návrhu a sestavení inovovaného řešení testovací trati včetně vytvořené ovládací aplikace v LabVIEW je zřejmě neoddiskutovatelný, ale nemůže nahradit nedostatečně zpracovanou dokumentaci. Práci proto z výše uvedených důvodu nemohu doporučit k obhajobě.
eVSKP id 73316