GJEVIK, A. Charakterizace liposomů jako prekurzorů pro přípravu modelů buněčné membrány pomocí rozptylových technik [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.

Posudek vedoucího

Mravec, Filip

Studentka Alžběta Vargová odevzdala bakalářskou práci na velmi vysoké úrovni, a její výsledky budou využitelné při studiu problematiky uměle připravených modelů membrán. Navrhuji celkové hodnocení stupněm Výborně/A.

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou charakterizace liposomů na bází lecithinu, POPG a cholesterolu pro následné aplikace při tvorbě modelových buněčných membrán. Základními metodami využitými v rámci práce pro posouzení stálosti a optimální velikosti připravených lipozomů byly techniky rozptylu světla (dynamický a elektroforetický rozptyl světla). V závěrečné části práce byl rovněž na základě výsledků DLS a ELS metod vybrán nejoptimálnější poměr jednotlivých výchozích látek, který byl následně využit pro přípravu modelové membrány. Takto připravený vzorek byl charakterizován pomocí fluorescenční korelační spektrometrie. Úvodem je třeba vyzdvihnout velmi logické a navazující členění práce na kapitoly. Autorce se podařilo vcelku důsledně přiblížit teoretické základy studované problematiky. Přesto se v práci objevují i drobné nedostatky. Zmínil bych špatně zvolený název kapitoly 2.5 „Dynamický rozptyl světla“ (kapitola obsahuje měření velikosti částic (DLS) ale i zeta potenciálu (ELS). Nesprávné zařazení metody ELS jako podskupinu dynamického rozptylu světla se v rámci práce vyskytuje častěji. Na str. 16 je chybně uvedeno, že zeta potenciál odpovídá potenciálu Sternovy vrstvy. Rozsah uvedených experimentů odpovídá požadavkům kladeným na bakalářskou práci. Zpracování dat v prvních dvou podkapitolách (měření zeta potenciálu a měření dynamického rozptylu světla) do grafických závislostí je poměrně složité a někdy se v nich hůře orientuje. Na druhou stranu musím vyzdvihnout zdařilé okomentování výsledků v této části práce. Naopak v následující kapitole týkající se FCS měření, bych čekával rozsáhlejší diskuzi experimentálních dat. Chybí mi podrobnější vysvětlení jednotlivých veličin a významu získaných výsledků. Rovněž bych upozornil na nesprávnou definici veličiny Z-average. Nejde o střední hodnotu velikosti částic, ale o průměrnou hodnotu velikosti částic. V případě dat z DLS je dále třeba brát v potaz, že pro přepočet intenzitní distribuce velikosti částic na objemovou je nutné znát hodnotu indexu lomu částic ve vzorku. Pokud se využije „defaultně“ nastavená hodnota, přepočet je pak zatížen velkou chybou. Hodnota tohoto parametru není nikde v práci uvedena. Z formálního hlediska mám k práci několik drobných výhrad. Autorka se občas snaží využívat dlouhé složené souvětí, což je obvykle na úkor srozumitelnosti. Dále bych doporučoval zapracovat na typografii (jednopísmenné předložky a spojky na konci řádku; pevná mezera mezi číslem a odpovídající jednotkou; závorky by v textu neměly být psané kurzívou; veličiny diskutované v textu musí být uvedeny kurzívou, v tabulkách by minimálně ve sloupcích měla být čísla zaokrouhlena na stejný počet desetinných míst…). V názvech jednotlivých kapitol se doporučuje číslovat nadpisy jen do třetí úrovně. Upozornil bych i na nesprávné a nejednotné uvedení titulků obrázků a grafických závislostí. Lze například nalézt dva Obrázky 2. V kapitole „Výsledky a diskuze“ se po Grafu 6 objevuje Graf 1, 2 a posléze dokonce Obrázek 7. Drobné výhrady mám také k seznamu použité literatury, kde se mění zejména formát uvádění autorů v citacích. Předložená bakalářská práce Alžběty Vargové splnila hlavní cíle, které byly definovány v jejím zadání. Prezentuje velmi zajímavá data, která jistě poslouží jako dobrý základ navazujícího výzkumu. I přes výše uvedené nedostatky ji doporučuji k obhajobě a navrhuji celkové hodnocení „Velmi dobře“ (B).

eVSKP id 77300