IVOR, M. Goniofotometr [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Cílem diplomové práce bylo vytvoření goniofotometru, řízení, obslužné aplikace a uźivatelského rozhraní. Motivací je možnost orientačně měřit směrové vyzařovací charakteristiky zkoumaných svítidel bez využití drahých fotogoniometrů akreditovaných laboratoří. Diplomant v rámci řešení úlohy navrhnul kompletní mechanické uspořádání. Pro výslednou jednoduchost a zároveň nízkou cenu student navrhnul řešení s využitím platformy Arduino a GUI aplikací pro PC. Diplomant pracoval samostatně a svědomitě, při výběru vhodných komponent vždy udělal věcnou rešerši s jasným závěrem. Diplomová práce je praktická a funkční, nemám výtek ani ke způsobu řešení ani k samotnému výsledku, který svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta. Práci doporučuji k obhajobě (A - 90b).
Cílem posuzované diplomová práce bylo vytvoření pracoviště pro měření směrových vyzařovacích charakteristik osvětlovacích těles (goniofotometr) včetně potřebného SW. Předložený dokument má se všemi náležitostmi celkem 104 stran. Objasnění základních pojmů a vztahů, které jsou spojené s teorií měření světelných parametrů zdrojů světla a svítidel a způsobům jejich měření se věnuje teoretická část (kapitoly 1-6, cca 36 stran). Tato část je dobře zpracována. Autor využívá řady správně citovaných zdrojů. V praktické části se student věnuje nejdříve výběru HW pro sestavení goniofotometru. Výběr jednotlivých prvků (především řídicího mikrokontroléru, motorů a fotosenzoru) lze považovat za správný. V této části však vidím pochybení v prezentaci výsledku. Popis zařízení neobsahuje žádné alespoň naznačení vzájemného uspořádání jednotlivých komponent, situační schéma či náčrtek např. os otáčení motorů. Není popsáno řešení ani dalších mechanických, např. spojovacích, částí či části pro uchycení světla. Toto má čtenář bez upozornění pochopit jen na základě fotek goniofotometru v přílohách. Na druhou stranu je toto pěkně zpracováno na přiloženém CD. Popis software je vhodně rozdělen na program pro Arduino a program grafického uživatelského rozhraní. První využívá vývojové prostředí Arduino IDE a druhý Javu. Oba programy jsou podle mě dobře strukturované do několika samostatných modulů obstarávajících vždy jednotlivé úlohy. Kód je řádně komentovaný. Oba programy jsou vzhledem k získaným výsledkům měření jistě funkční. Připomínku bych měla opět pouze ke způsobu popisu SW. Ten mi bohužel nepřijde příliš logický a srozumitelný. Např. program GUI je popsán v abecedním pořadí jednotlivých balíčků, namísto v nějakém logickém sledu chodu programu. Blokový diagram programu je opět uvedený až v přílohách. U popisu samotného GUI (kap. 9) mi chybí alespoň stručný popis záložek Luminaire, Lamps a Utilitization Factor. Jejich význam si lze jen domýšlet ze znalosti struktury datového formátu Eulumdat. Přesto musím rozhraní ocenit. S jeho pomocí lze nastavit všechny potřebné parametry a řídit i sledovat samotný proces měření. Umožňuje také grafický výstup měření. V rámci testování byly proměřeny křivky svítivosti několika zdrojů světla a byly vypočteny i jejich hodnoty světelných toků. Křivky i světelné toky byly porovnány s údaji poskytnutými výrobci. Jak autor správně píše, je třeba si uvědomit, že údaje výrobců nepředstavují skutečné hodnoty konkrétních použitých zdrojů. Přesto porovnání dává jakousi představu o přesnosti měření navrhnutého goniofotometru. Určené chyby u měřených zdrojů se pohybují maximálně do 13%, což je podle mého názoru skvělý výsledek. Přesto ani zde si neodpustím výtku. Vzhledem k tomu kolik prostoru je v teoretické části věnováno chybám a nejistotám a způsobům měření, čekala bych zde lepší popis a vyhodnocení experimentů. Zmíněné není, za jakých podmínek byla měření prováděna, např. vzdálenost, světelné podmínky okolí. Vyhodnocení naměřených křivek se spokojí s konstatováním, že vykazují „značnou podobnost“. Mohlo být také provedeno opakované měření jednoho zdroje, i z různých vzdáleností. Text je psaný ve slovenštině, proto nemohu dobře posoudit jazykovou úroveň, přesto jsem si v práci všimla několika překlepů. Formální úprava zprávy je dobrá. Realizační výsledek v podobě funkčního, kompaktního, snadno ovladatelného goniofotometru pro orientační měření křivek svítivosti rozhodně převyšuje výše zmíněné připomínky k prezentační úrovni. Všechny body zadání byly splněny. Pan Ivor svou diplomovou prací prokázal inženýrské schopnosti, proto práci doporučuji k obhajobě s hodnocením B (80b).
eVSKP id 127113