OLIVOVÁ, L. Chemická struktura tenkých vrstev na bázi křemíku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Studentka pracovala samostatně, cílevědomě a zodpovědně. Poměrně rychle se zapracovala na infračerveném spektrometru, naučila se používat software pro ovládání měření a vyhodnocení naměřených spekter. Věnovala dostatečný čas k prostudování literatury nezbytné pro správné interpretace spekter. Často jsme se setkávali při konzultacích, takže jsem měl dobrý přehled o postupu její práce. Oceňuji její píli a pracovní nasazení. Svou prací se podílela na řešení výzkumného projektu 16-09161S (GAČR).
Mám několik drobných připomínek k práci: 1. Fyzikální plazma na rozdíl od biologické plazmy je rodu středního a proto se skloňuje jako jiná slova převzata z řečtiny a mající střední rod (téma, schéma, drama, atd.). Například poslední věta na straně 27 by měla znít „Tato clona umožní ustálení plazmatu ...“. 2. Na konci strany 29 je použit pojem rozdělovač paprsků. Správněji by měl být použit pojem dělič. 3. Na přelomu stran 29 a 30 se mluví o „rekombinaci“ paprsků, správně by se mělo mluvit o interferenci (skládání) paprsků (světla). 4. Na témže místě je věta: „Díky různým interferencím je možné vzájemně propojit každou polohu zrcadla s určitou vlnovou délkou a tudíž i vlnočtem.“ Tato věta není není příliš šťastná. Autorka chtěla pravděpodobně říci něco jako. „Díky závislosti intenzity světla na poloze zrcadla lze za pomocí Fourierovy transformace dovodit intenzitu světla dopadající do detektoru pro určité vlnočty, respektive vlnové délky.“ 5. Na straně 16 je věta: „Infračervené záření absorbují organické (někdy i anorganické) molekuly s kovalentní vazbou mezi atomy a permanentním dipólovým momentem.“ Tato věta je zavádějící. Autorka se v práci zabývá absorpcí tenkých vrstev na krystalickém křemíku, který v infračervené oblasti též absorbuje a přitom je to anorganický materiál (krystal) s kovalentní vazbou. Na straně 30 autorka přiznává, že pomocí programu IRBAS byla absorpce křemíku vzata v úvahu. Po pravdě řečeno, všechny materiály více či méně absorbují a právě čistý krystalický křemík je příkladem, kdy materiál absorbuje i bez permanentního dipólového momentu. Samozřejmě polarizovatelnost látek s permanentním dipólovým momentem je mnohem větší, než u látek bez tohoto momentu. Největší je u látek s iontovou vazbou. 6. Absorpční pík označovaný jako A (obr. 22) na 3295 cm-1 je podle mého názoru ne zcela správně popsán. Autorka ho identifikuje jako CC stretching vibrace (str. 32). Správněji by se mělo hovořit o stretching vibracích vodíku vázaného na uhlíky vázané trojnou vazbou, tedy H–CC. Otázky k obhajobě. Jak je možné, že krystalický křemík, i když nemá permanentní dipól sice slabě, ale přeci jenom v IČ oblasti absorbuje? Znáte ještě jiné kovalentní materiály, které v IČ oblasti slabě absorbují, podobně jako krystalický křemík? Atomy látky v základním stavu (při teplotě 0 K) se pohybují, přesto látka neemituje světlo. Jak je to tedy s emisí a absorpcí světla v IČ oblasti a s dipólovým momentem, který s těmito jevy souvisí?
eVSKP id 105969