VANÍČEK, D. Přístupy k průběžnému hodnocení a predikci kvality napětí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Bakalářská práce se zabývá moderním přístupem k hodnocení a predikci kvality napětí v elektrizační soustavě. Autor správně identifikuje slabiny současného přístupu dle ČSN EN 50160, který je pro včasné rozpoznání hrozícího nesplnění ukazatelů kvality nepoužitelný, a navrhuje alternativní metody, jako jsou posuzování v různých časových oknech a využití indexu kvality napětí (VQI). Zkoumá také možnosti agregace výsledků a predikce vývoje kvality pomocí statistických a strojově učených metod. Využívá přitom vlastní skriptovací řešení v MATLABu. Práce je tematicky bohatá, ale stylisticky i metodicky poněkud svéhlavá. Úvod do problematiky je zatížen obsahovou nevyvážeností, a ne zcela systematickým roztříděním uvedených informací. V navazujících experimentálních částech působí chaoticky, chybí jasné rozlišení výchozích předpokladů, postupu a závěrů. Přínosný je důraz na praktické testování metod na datech, byť jejich rozsah i kvalita mají omezení, což autor sám reflektuje. Po formální stránce má práce rezervy v jazykovém projevu, v konzistenci stylu a v systematickém prezentování výsledků. Přes to vše považuji práci za přínosnou, autorsky samostatnou a svědčící o dobré orientaci v tématu. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm B / 80 bodů.
Bakalářská práce porovnává různé definice normalizovaného indexu kvality napětí pro vybrané kategorie kvality napětí a dále agregace indexů více kategorií do jediného indexu. V první části práce student prokazuje dobrou orientaci v definici, měření a vyhodnocování kategorií kvality napětí. Student také pomocí pomocných numerických simulací identifikuje vymezení a přínos práce. V další části se student zabýval definicemi normalizovaných indexů kvality napětí a prováděl parametrické simulace pro zjištění citlivosti definic na jejich vypovídající hodnotu. Nejprve student definuje objektivní kritéria pro hodnocení definic, nicméně v textu dále neudržuje konzistenci v hodnocení pomocí definovaných objektivních kritérií a komentáře velmi subjektivní. Způsoby agregace indexů jednotlivých kategorií kvality napětí jsou vyhodnoceny také na základě citlivostní analýzy. V této části ale musím vytknout neúplný a místy zavádějící popis výstupů v textu práce (např v grafech kap. 3.4 není jednoznačné, co znamenají parametry „y“, „z“ a „N“). Je škoda, že interpretaci výsledků nebylo věnováno více úsilí. Dále student změřil kategorie kvality napětí v reálné síti a upravil parametry tak, aby mohl demonstrovat rozdíl v definicích indexu kvality napětí. Nakonec, kapitola 5 je rešeršního charakteru se subjektivními komentáři, nicméně neodkazuje na žádné zdroje ani na výsledky autora. Souhrnně lze vytknout, že objektivní kritéria pro hodnocení vhodnosti definic a parametrizace jsou definovány velmi obecně a i komentáře studenta jsou často velmi obecné a subjektivní. Na druhou stranu je ale nutné vyzvednout, že přestože je téma práce velmi teoretické a svojí náplní přesahuje standardní náplň bakalářského studia, student splnil všechny body zadání a to formálně ve velmi kvalitní podobě. Výstupy práce, bez ohledu na komentáře studenta, jsou využitelné pro navazující vývoj v oblasti vývoje nástrojů pro průběžného monitorování kvality napětí. Vzhledem k uvedeným výtkám hodnotím práci stupněm B (85b.) a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 168121