SKVARIL, Š. Reproduktorová soustava pro reprodukci nízkých kmitočtů se směrovým vyzařováním [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Diplomant se práci věnoval soustavně během celého akademického roku a odevzdal ji s předstihem. Kromě práce s K-wave toolboxem, který není primárně určený pro podobné situace, oceňuji diplomantův přístup k prověření výsledků simulací zmenšeným modelem. Simulace v časové oblasti pomocí K-wave toolboxu byla upřednostněna před simulací v kmitočtové oblasti kvůli možnosti demonstrace šíření zvukové vlny pro výukové účely. Zadání práce bylo splněno. Text práce je na velmi dobré úrovni, v teoretické části textu diplomant sám pomocí Matlabu nebo K-wave toolboxu vygeneroval řadu obrázků, přestože je mohl převzít z řady jiných zdrojů. Místy se ale objevují nepřesné formulace. V zadání je uveden požadavek na prostudování různých možností konstrukce zářiče. Ty byly konzultovány s vedoucím práce a zvolené řešení je jevilo, zejména z hlediska ceny, jako nejlepší. Přesto by mělo být v textu práce věnováno více prostoru ostatním možnostem.
Předložená diplomová práce na téma Reproduktorová soustava pro reprodukci nízkých kmitočtů se směrovým vyzařováním pana Šimona Skvarila se zabývá systémem elektroakustického měniče s navázaným akustickým obvodem, který zajišťuje požadovanou směrovou charakteristiku. Text má část teoretickou, ve které jsou popsány teoretické základy práce od zvuku, vlnění, přes elektroakustické měniče až po teorii akustických vysilačů. Pak následuje popis práce pana diplomanta, která má část simulační, konstrukční a také ověření vytvořeného funkčního vzorku. Zadání je provedení všech těchto částí plně splněno. Předložené výsledky jsou důkazem úspěšné práce. Měl bych následující poznámky: Co se týče přesnosti vyjadřování, někde bych uvítal větší konkrétnost. Věta “Pokud je prostor homogenní, má zvukové vlnění ve všech souřadnicových osách stejnou konstantní rychlost.” Je správně pokud zmíněnou rychlostí se míní rychlost šíření a ne akustická rychlost. Nepodezřívám autora z neznalosti, pouze upozorňuji na možné místo, kdy třeba méně zdatný čtenář, který bude práci dále používat, může text dezinterpretovat. Stejně tak obrázek 2.3 by měl být okomentován v souladu s prostorovou nebo stavební akustikou, kde část energie prostupující překážkou je považována za součást pohlcené energie, což ze zmíněného obrázku nevyplývá. Také bych diskutoval s tvrzením, že “Poměr mezi jednotlivými složkami odrazu se mění v závislosti na materiálu a velikosti překážky…” neboť velikost přepážky nemá vliv na poměr pohlcené energie (činitel pohltivosti). Opět to beru spíše jako vyjadřovací neobratnost. Na straně 23 je termín “ambientní hustota prostředí” (ambient je prostředí samo o sobě). U obr. 3.3 by chtělo upřesnit podmínky, za jakých kmitá taková membrána. Aby vyšly prezentované křivky, musí vyzařovat jen jedna strana membrány, energie z druhé strany membrány musí být zatlumena třeba v ozvučnici. Jinak by i pro nejnižší kmitočet vyšla osmičková charakteristika. Str. 25 – V Public Address jsou 2 “d”. Na str. 25 – typů měničů je daleko vice, jsou uvedeny jen dnes nejpoužívanější. V kapitolách 4.1.8 a 4.1.9 je jednou použit termín faktor a podruhé činitel. Oba znamenají to samé, terminologie by měla být jednotná a v české práci by měla být česká. obr. 5.5 a další podobné bych nenazýval směrovými charakteristikami, na obrázcích jsou spíše mapy akustického tlaku. Opět spíše formulační záležitost. Tyto komentáře nemají vliv na celkové kladné hodnocení práce, spíše jsou podněty pro další práci pana diplomanta.
eVSKP id 141428