KRNÁČ, Š. Experimentální agrofotovoltaický systém [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student Štefan Krnáč měl za úkol vypracovat bakalářskou práci na téma týkající se tzv. agrofotovoltaiky, která představuje kombinaci instalace fotovoltaických systémů a cílené pěstování zemědělských plodin. Jelikož je toto téma v českých zemích zatím prakticky velmi málo známé, resp. je mu věnována zatím spíše okrajová pozornost, bylo cílem nejen zmapovat instalace v zahraničí, ale najít potenciální technologie v zemědělství, které by bylo možné u nás v našich zeměpisných podmínkách snadno konvertovat na obnovitelné zdroje. Nutno podotknout, že v ČR chybí zákon na dvojí využití půdy, a tedy z legislativního hlediska tyto instalace nemohou zatím přirozeně vznikat ve větším počtu. Záměr vytvořit pokusný agrofotovolatický systém student tedy vyřešil instalací pěstebních květináčů na střeše budovy T12, kde je již instalovaný laboratorní fotovoltaický systém. Cílem bylo ověřit a zdokumentovat, jak zastínění panelů ovlivní růst rostlin a sekundárně využít příspěvek dešťové vody dopadající na FV panely pro zálivku rostlin. Rešeršní část práce je zpracována dostatečně a z několika mála instalací jsou vybrány hlavní ukázkové příklady. Student absolvoval online konferenci, kde byla agrofotovoltaika nosným tématem a přednášející z Evropy zde prezentovali zkušenosti v jejich zemích. Zapracování výsledků konference považuji za velmi aktuální informaci. Dále student provedl nástin řešení obdělávání půdy pomocí tzv. agrokruhů s využitím napájení ze sluneční energie. V této části je však návrh jen velmi povrchní bez podrobnějšího rozpočtu energií a dimenzování FV systému, chybí popis stávající technologie a její energetické nároky při obdělávání půdy a srovnání např. s konvenčními systémy používající těžkou zemědělskou techniku. Největší část práce je věnována praktické instalaci pěstebních nádob na střeše budovy, kde naopak až moc podrobně popisuje dílčí práce, které budou zajímat více laickou veřejnost než odborníky, nicméně z tohoto hlediska se dá očekávat větší zájem právě veřejnosti o dané téma, jak např. využít střechu rodinného domu nebo jiná prostranství, kde by bylo možné zastřešení FV systémem a současné pěstování. Student dokládá podrobnou fotodokumentaci a záznamy z pokusu. Postrádám zde více energetických údajů a srovnání objektivnějším pohledem. Na druhou stranu si jsem vědom toho, že rostliny jako živý organizmus, vyžadovaly zcela jiný přístup než další technologie a bylo nutné pravidelné sledování a zalévání, zejména v době sucha. Pokud by byla automatizace sběru vody a zálivky dotažena do konce, jednalo by se bezesporu o unikátní systém, a i současné řešení lze označit jako průkopnické. Aktivita studenta byla přiměřená jeho schopnostem. Na konzultace docházel zřídka, dotazy řešil hlavně korespondenčně. Na druhou stranu oceňuji finální soběstačnost, kdy po instalaci pěstebních nádob již samostatně vyřešil úkol instalace zavlažování a sběru dešťové vody. V dnešní době omezených praktických dovedností studentů bych i toto považoval svým způsobem za úspěch. Práce má však další rezervy a né vše student vyřešil v souladu s požadovaným zadáním. I když práce obsahuje mnohé formální nedostatky a obsahově není zdaleka vyčerpávající, považuji ji za prvotní dílo v tomto oboru na ústavu a doporučuji práci k obhajobě u státní závěrečné zkoušky.
Bakalářská práce „Experimentální agrofotovoltaický systém“ diplomanta Štefana Krnáče se zaměřuje na možnost využití fotovoltaických panelů k sekundárním přínosům při obdělávaní zemědělských ploch. Teoretická část bakalářská práce je rozdělena na 3 části, a to se zaměřením na agrokulturu a fotovoltaické systémy, otázky životního prostředí ve spojitosti se zemědělstvím a výhodami použití fotovoltaických panelů v zemědělství a přehledem projektů agrofotovoltaiky v zahraničí. Praktická část se skládá z projektu „Agrokruhy“, kde je ukázka rozsáhlejšího projektu, a dále popisu a výsledků z realizace malého experimentálního „agrokruhu“. Zhodnocení práce je provedeno v závěru. Pro úplnost je potřeba zmínit, že bakalářská práce byla napsaná ve slovenském jazyce. Předložená práce budí dojem nedokončeného díla. Práce nemá dořešenou strukturu, což lze prezentovat na příkladu, kdy autor řeší na dvou místech práce ukázky přístupů v zahraničí. Některé vyjádření v práci jsou velmi zjednodušená, například při úvahách potenciální produkce elektrické energie z biomasy, kde není autorem vysvětleno, zda se jedná o dlouhodobě udržitelnou hodnotu produkce nebo o hodnotu s úvahou výrazné ztráty živin v důsledku odvezení dané biomasy. V práci výrazně chybí aspoň základní přehled plodin z pohledu zastínění, tj. výběr vhodných a nevhodných plodin pěstovaných pod nebo vedle agrovoltaických fotovoltaických systémů. Dále v kapitole 2.2 autor uvádí, že fotovoltaické panely nepotřebují přímé slunečné záření. To je jen částečná pravda, protože to obvykle vede ke výraznějšímu snížení návratnosti a také je to závislé na použité technologii. V práci také překvapuje stáří některých zdrojů týkajících se fotovoltaických panelů, například zdroj [7] zaměřený na recyklaci fotovoltaických panelů a její návratnosti, který je z roku 2004. V současné době už jen rozšířením technologie, a tím i snížená cena panelů, povede k rozdílným hodnotám návratnosti. Na druhou stranu praktickou část práce lze označit jako přínosnou, kde je zpracován návrh, realizace a dlouhodobý monitoring výsadby ve spojitosti s vodním managementem a přínosu zastínění od fotovoltaického panelu na výsadbu. Po formální stránce práce obsahuje 15 citovaných zdrojů literatury, ale v textu je citována i literatura s číslem [16]. V práci také nejsou uvedeny odkazy na literaturu u převzatých obrázků a tabulek. Dále je práce z větší části psána v první osobě jednotného čísla, což je u odborného textu nezvyklé. Z výše uvedených připomínek lze nedržení formátu šablony nebo nevysvětlené zkratky při prvním použití již považovat za drobnost. Práce obsahuje také malé množství výraznějších překlepů a dále v textech chybí větší počet čárek pro oddělení vět. Práce má v jistém rozsahu naplněny body zadání, kromě bodu 4 („Výhody a nevýhody natáčení solárních panelů“), jehož absence není v práci ani nijak vysvětlena. Dále práce obsahuje určité formální nedostatky. Na druhou stranu musím kladně ohodnotit praktickou část práce, která vyžadovala jisté úsilí ze strany diplomanta. Proto hodnotím 44 body a navrhuji práci k dopracování.
eVSKP id 138072