ZÁVODSKÁ, P. Superabsorbenty s řízeným uvolňováním nutrientů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Práce navazuje na předchozí výsledky předchozího výzkumu. Jednalo se o časově náročné exerimenty, kde studentka musela řešit nevhodné vlastnosti jedné vstupní suroviny, čímž se experimenty neúměrně prodloužily. Studentka si s potížemi ale dobře poradila. Hodnotím stupněm A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Předložená bakalářská práce Petry Závodské pojednává o superabsorpčních polymerech s řízeným uvolňováním nutrientů. Z hlediska odborného se jedná o velice zdařilou práci, která přináší mnoho cenných poznatků k dlouho a často diskutovanému tématu. Tuto práci hodnotím výslednou známkou A. Níže uvádím drobné připomínky a náměty pro psaní dalších závěrečných prací. Autorka v úvodu práce popisuje motivaci ke studiu superabsorbentů a jejich využití v zemědělské praxi. Teoretická část práce je rozdělena na 3 kapitoly.Jako nejméně zdařilou považuji kapitolu 3.1 Gely, která působí dojmem, že si ji autorka po sobě nestihla přečíst. Doporučila bych více pečlivě charakterizovat základní pojmy. Např. hned v první větě je uvedeno, že gel je tvořen trojrozměrnou sítí, což je dosti zavádějící tvrzení. Rovněž je zde patrné ne příliš pečlivé uvádění zdrojů literatury. Např. u charakterizace tixotropie se některá tvrzení v uvedeném zdroji vůbec nenacházejí. Dále je zde spousta překlepů a vět, které jsou zmatené. Celkově celá kapitola působí dosti odbytě a zavedení některých termínů mi přijde čistě nahodilé. Často se zde nacházejí chyby v interpunkčních znaménkách a nadbytečné použití ukazovacích zájmen. V kapitole 2.2 Polyakryláty se mi nelíbí horší kvalita obrázků (např. obrázek 1 by se dal jednoduše vytvořit ChemSketch). Dále chci vytknout využití tzv. šedé literatury (např. zdroj [6] je pro potřeby BP téměř nepřijatelný). Je nutné volit primární zdroje informací. Bylo by vhodné více se zaměřit na formát odkazů na použitou literaturu a rovněž si pohlídat samotné citace (citační editory jsou sice velkou pomocí, ale je nutné je kontrolovat…) Nicméně musím vyzdvihnout využití literatury v kapitole 2.3, kde autorka velice pěkně vysvětluje princip botnání a proces uvolňování hnojiva z nosičů. Skvělá je i aktuální rešerše, kde autorka přehledně zpracovala poznatky hned z 8 zahraničních vědeckých prací. Experimentální část obsahuje podrobně popsané přípravy všech studovaných směsí, popisy jednotlivých měření a metody vyhodnocení dat. Musím však podotknout, že bych uvítala podrobnější specifikaci použitých chemikálií (alespoň čistotu). LH A? Rovněž Amagro jako LH B? Destilovaná voda? Opravdu? Nemáte na mysli demineralizovanou vodu? NPK z Amagra? To se mi nezdá… Jaké NPK? (alespoň poměr N : P : K?) MQ voda? Myslíte Milli-Q vodu? Ale uvádíte přístroj PURELAB-flex. Milli-Q voda je obchodní označení pro ultračistou vodu z přístrojů firmy Millipore Corporation. Z práce jsem nepochopila, jak se autorka dostala k hodnotám uvedeným v kapitole 5.1.2 Elementární analýza. Rovněž postrádám podrobnější popis FT-IR měření. Dále by bylo dobré zvážit, zda by nebylo lepší při popisu vzorků vynechat písmeno „CH“, zvláště pokud jsou v sadě vzorků přítomny i vzorky C a H (viz. str. 29)
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 113547