POSPÍŠEK, M. Syntéza sloučenin na bázi lanthanidocenů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2012.
Student práci věnoval náležitou pozornost a zpracoval téma se vzácným zájmem a zaujetím. Tomu odpovídá i výsledná práce, která jak po formální tak i věcné stránce zcela splňuje z mého pohledu požadavky kladené na bakalářskou práci. Student hojně využíval možností konzultace (vedených elektronickou formou i osobně), příkladná byla i práce s odbornou literaturou. Předložená práce představuje pro svého autora solidní opěrný bod pro další studium problematiky, které se chce věnovat v rámci řešení diplomové práce. Během bakalářského studia student načerpal hojné praktické zkušenosti se speciální laboratorní technikou, účastnil se řady experimentů a jeho zkušenosti mu umožnily poměrně sofistikovaný návrh syntéz, které bude moci v rámci diplomové práce realizovat. Celkově práci hodnotím výborně (A) a vřele ji doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená práce je velice kvalitním souhrnem informací o možnostech využití lanthanidocenů jako katalyzátorů pro polymerace. V úvodu jsou shrnuty základní poznatky anorganické chemie lanthanidů, které jsou důležité pro vlastnosti jejich sloučenin diskutovaných v bakalářské práci. Následuje velmi detailní a systematický přehled lanthanidocenových struktur, rozdělený podle přítomných aromatických ligandů, přítomnosti můstkových skupin a podle substituentů. Na závěr autor detailně navrhuje katalytický systém pro polymeraci styrenu, a to včetně úplného popisu experimentálního provedení. Práce je napsána velmi pečlivě, na vysoké formální úrovni. Překlepů a neobratných formulací obsahuje minimum. Po obsahové stránce je práce vynikající, v každé kapitole jsou vždy důsledně sepsány hlavní výlučné vlastnosti daného lanthanidocenu, jeho efektivita v polymeraci polárních a nepolárních monomerů včetně dosažené střední molární hmotnosti, polydispersity a takticity připravených polymerů. Nikdy též nechybí popis syntézy katalyzátoru. Zásadní nedostatek spatřuji v určité zbytečné skromnosti, kdy autor v podstatě nedokáže na žádném místě v plné míře vyzdvihnout náročnost a význam práce, který jeho práce má. Samotná systematizace poznatků o jednotlivých katalyzátorech byla jistě velmi náročná a je provedena na opravdu vysoké úrovni. Není-li však čtenář obeznámen s tím, že právě toto byl jeden z cílů práce, je z počátku zděšen informační záplavou a její hutností. Po pročtení celého systému však musí ocenit, jak důkladně byla tato práce odvedena. Zde je třeba přeci jen vytknout několik drobných nedostatků. Předně by při orientaci v tomto hutném textu velmi pomohlo, kdyby autor uváděl plným rozpisem význam zkratek již při jejich prvním výskytu v textu, ne jen v závěrečném seznamu zkratek a symbolů. Dále je třeba zavádět, byť stručně, veškerou použitou terminologii. Jedná se o častou chybu nových odborníků, kteří jsou při finalizaci práce ve své oblasti již tak zběhlí, že užívání určitých pojmů považují za samozřejmost. Práce samozřejmě není úvodním textem pro začátečníka v oboru (i když i pro něj bude jako téměř encyklopedický zdroj informací velmi užitečná), nicméně i v odborném okruhu je dobré některé pojmy nejprve zopakovat již proto, aby si čtenář mohl být jist, že daným pojmem nazývá tutéž věc, co autor. Nakonec autorovi vytknu ještě práci s obrázky. Při orientaci v uvedené rozsáhlé systematice by velmi pomohlo, kdyby byly všechny obrázky zavčas odkazovány již v textu. Obrázky mají sice samonosné popisky, nicméně by bylo vhodné, aby na ně byl čtenář upozorněn bezprostředně v tom místě textu, odkud by bylo nejvýhodnější je paralelně s četbou textu sledovat. Rovněž seznam obrázků na konci práce nemá v předložené podobě význam - nenese ani nejstručnější informaci o tom, co na kterém obrázku je. V závěrečném návrhu experimentální práce je autor opět zbytečně skromný. Ačkoliv to není nikde uvedeno (a to je právě chyba), znalejšímu čtenáři je zřejmé, že uvedený popis experimentů by autor nikdy nemohl vytvořit, aniž by jej založil na předchozí vlastní experimentální zkušenosti. Tuto hodnotu práce tedy autor před čtenářem rovněž zbytečně skrývá. Závěrem tedy shrňme, že předložená práce je velmi hodnotná, má rovněž vysokou formální úroveň a stanovené cíle zcela naplňuje, ne-li překračuje. Nedostatky jsou spíše formální a okrajové a práci tedy hodnotím stupněm klasifikace ECTS „A – výborně“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A |
eVSKP id 41443