JAVŮREK, A. ART & ARCHITECTURE - Kulturní stavba v Jižním Centru v Brně (Taneční centrum) [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2011.

Posudek vedoucího

Pelčák, Petr

Návrh přichází se silnou myšlenkou (a dále z ní vychází) propojení hlavního parku tzv. Jižního Centra s řekou Svratkou. Dopravní průtah (státní silnice I. třídy) městem - ulici Opuštěnou - proto překrývá terénem a na takto vyniklý tunel umísťuje kulturní stavbu - taneční centrum. Ta je pojatá jako velká obrazovka se skleněnou fasádou, orientovanou k severu do parku i k historickému jádru - k jeho katedrálnímu vrchu - Petrovu. Za ní jsou umístěny taneční sály různých velikostí. Tato jasná a silná myšlenka je v návrhu srozumitelně a kultivovaně podána a zpracována. Úroveň práce splňuje nároky kladené na diplomový projekt a dokládá schopnosti studenta samostatně tvořit práce. Otázky a náměty k obhajobě: Jak je v návrhu řešeno zabránění přenosu hluku a vibrací z automobilové dopravy? Jak je v návrhu řešeno čištění fasád - zejm. prosklené severní?

Posudek oponenta

Burian, Aleš

Diplomant Aleš Javůrek si za téma své kulturní stavby v brněnském jižním centru zvolil dům tance jako výsledek své analýzy o četnosti brněnských kulturních zařízení . Místem stavby je budoucí městský park podél železničního viaduktu. Svoji představu parku autor dokumentuje v situaci širších vztahů. Park pro něj představuje příležitost rozšíření zeleného hradebního pásu a jeho propojení s řekou. Přerušení parku ulicí Opuštěnou vnímá natolik rušivě, že se rozhodl automobilovou dopravu zavést do podzemí a překonat ji terénní vlnou na jejíž hranu umístil taneční centrum. Koncept stavby je postaven na visuální atraktivitě tance jako takového . Budova je velká obrazovka orientovaná svými tanečními sály k historickému jádru města a uživatel městského parku ji nemůže minout ani přehlédnout. Úhlopříčka této obrazovky má impozantních 66 m, stavba sama je vysoká 44 m od stávajícího terénu. Otázkou je, zda může tento kulturní kanál nabízet atraktivní program alespoň 12 hodin denně. Je reálné, aby město velikosti Brna naplnilo 10 poměrně velkých tanečních sálů? Nedopadne to spíš tak, že přes den za plného světla přibude další anonymní prosklená fasáda a večer za tmy snad bude něco vidět, ale obávám se, že ani při vysokém rozlišení této obrazovky toho lidské oko z autorem uváděných 200 metrů mnoho nezaznamená. Nemohu se zbavit dojmu, že zvolená velikost není v pořádku. A to ani z hlediska městotvorného, ani funkčního. Sympatický koncept, který jistě může fungovat v menším měřítku s úměrnou velikostí sálů, zvětšení do XXL velikosti toto kouzlo ztrácí. Je to škoda, neboť analytická část práce, urbanistické rozbory, řešení dopravy i snaha spojit řeku s městem je zajímavá a správná. Diplomant předvádí jasný dispoziční koncept, který vytváří předpoklady pro bezkolizní, přehledný funkční provoz. Rovněž zvolené prostorové řešení veřejných prostorů uvnitř stavby je zajímavé, i když i zde poněkud ztrácí svoji velikostí lidské měřítko. Výrazové řešení stavby odráží stávající trendy. Obrazovka není bohužel řešena vůbec, zbylá část fasády je pokryta hliníkovými šablonami s nepravidelnými průzory prosvětlení. I zde platí, že to, co snad funguje v menším měřítku může být ve velkých plochách velmi.banální. Ještě několik poznámek ke grafickému zpracování práce. Grafické podání je velmi úsporné a často jde až za hranici srozumitelnosti. Dozvíme se sice přesně kudy probíhá tepelná izolace stavby / přetrvávající nadvláda jedné úzké části stavební fyziky ve stavební praxi i na škole architektury je mi opravdovou záhadou /, ale velmi obtížně dešifrujeme nosné části stavby a sama prosklená fasáda vůči městu nemá s její reálnou velikostí nic společného. Doufám, že si tuto skutečnost diplomant uvědomuje. Podobně i zvolení prostorové příhradoviny jako základního nosného prvku stavby je při časté změně polohy svislých nosných stěn problematické. Nechci však být příliš kritický. Předložená práce splňuje předpoklady pro úspěšnou obhajobu diplomní práce. Navrhuji klasifikovat C.

eVSKP id 36667