ŠAMOŘIL, T. Vývoj atomárních a iontových svazkových zdrojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2009.

Posudek vedoucího

Mach, Jindřich

Diagnostika a následná optimalizace některých parametrů iontově-atomárního svazku byla tématem diplomové práce. Student se v rámci práce aktivně podílel na kompletaci testovací aparatury, a měření parametrů iontového svazku. Všechny získané výsledky samostatně zpracoval a vyhodnotil. Na základě získaných informací o iontovém svazku byla navržena optimalizační opatření, která vedla k získání iontových svazku o nízké energii (100 – 20 eV). Takto získané nízkoenergiové iontově-atomární svazky byly aplikovány při přípravě GaN ultra tenkých vrstev. Student splnil všechny úkoly zadání, projevoval zájem o danou problematiku. Při práci si počínal svědomitě a snažil se hledat vlastní přístupy k řešení. Z těchto důvodů doporučuji diplomovou práci k obhajobě a hodnotím ji stupněm A.

Posudek oponenta

Lencová, Bohumila

Diplomová práce Mgr. Šamořila má rozsah 50 stran a je rozčleněna do šesti kapitol, nečíslovaného úvodu a závěru, literatura obsahuje 31 citací, většinou časopiseckých prací z poslední doby. První dvě kapitoly stručně uvádějí do problematiky zdrojů. Jsou převážně založeny na dvou knihách. Třetí kapitola se stručně věnuje problematice GaN, přípravě vrstev a nanovláken. Čtvrtá kapitola popisuje existující atomární a iontový zdroj a věnuje se jeho optimalizaci. Úpravy zdroje spočívají ve snížení energie vystupujících iontů tím, že se katoda připojí k plovoucí zemi; tento pojem se mi zdá trochu matoucí. Další úprava je přidání stínicí elektrody kolem katody. Na straně 30 a 31 se diskutuje fokusační čočka, jedná se však pouze o jedinou elektrodu. Z obrázků 4.1 a 4.9 není zřejmé, v jaké poloze se nachází vzorek, případně Faradayova sonda, a kde se tato přídavná fokusační elektroda nachází. V obrázku 4.9 mají trajektorie elektronů i iontů stejnou barvu. Na straně 14 je chybně zmíněn prostorový náboj, při fokusaci a transportu iontového svazku ale může hrát důležitou roli. Pátá kapitola se pak věnuje testování zdroje. Obrázky 5.4 a 5.5 by mohly přijít buď do jednoho grafu, nebo vedle sebe. Měření na obrázku 5.6 není nijak interpretováno. Měření proudu Faradayovou sondou v obrázku 5.7 by bylo vhodné převést na proudovou hustotu a uvést celkový proud iontů. Ve Faradayově sondě se používá brzdicí elektroda jako energiový analyzátor. Pro správnou interpretaci posuvu 5-7 eV v obrázcích 5.9 až 5.11 by se měl uvažovat průměr elektrody a hodnota potenciálu v jejím středu (lze určit v EOD). Poslední šestá kapitola se věnuje přípravě a charakterizování deponovaných vrstev. Experimenty ukazují, že se podařilo zvýšit množství GaN. Úroveň zpracování je velmi dobrá, jazykově kvalitní a dobře čitelná, obrazová dokumentace je díky použití barevných obrázků a fotografií velmi dobrá. Bohužel obálka obsahuje překlep, „automárních“ místo „atomárních“. Nadbytečně je číslována kapitola 2.4.1 a chybně jsou číslovány části kapitoly 5, například jako 5.0.1. Mám jen malé výhrady k některým formulacím, například v úvodu se zmiňuje o fyzikálních procesech, které se u zdrojů vyskytují (místo využívají) a souběžné tvorbě galliového a dusíkového svazku. Ve vztahu (1.13) mi nesedí jednotky, zejména pak je nevhodně použita magnetická intezita H. Na straně 9 se mluví o srážení s pevnolátkovými materiály a o počtu na povrch dopadnutých primárních částic. Na straně 16 je stínění uzeměno (to se opakuje i na stranách 25, 27 a 33). Na straně 24 se objevuje navrhnut, o stranu dál molekulový dusík. V závěru se pak objevuje „požití plovoucí zěmě“ a „ve I-A“. Chybí citace na program EOD na straně 27. V citacích se objevují jen méně závažné chyby. Na konci je „s.“ u časopiseckých citací a [7] má chybný počet stran, jedná se o preprint, měl by se tedy citovat s doi.

eVSKP id 20761