HÁNĚL, P. Měření frekvenční stability oscilátorů v časové oblasti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student v teoretické části práce rozebral problematiku oscilátorů, vyhodnocování jejich frekvenční stability ve frekvenční a časové oblasti a metody měření frekvenční stability. V praktické části práce student vybral měřící metodu a provedl návrh a realizaci měřícího přípravku včetně podpůrných programů pro vyhodnocení měření na PC. V závěru práce je uvedeno prověření funkčnosti na blíže nespecifikovaném oscilátoru. Tímto by sice zadání práce bylo splněno, ale především k praktickému ověření a interpretaci výsledků mám výhrady. Nejsou uvedeny vůbec žádné informace o testovaném oscilátoru ani o samotném procesu testování přípravku a tudíž uvedené výsledky nemají žádnou vypovídací hodnotu. Navíc podle dokumentace v přílohách není vůbec zřejmé, zda je přípravek funkční. Schéma zdrojové části na str. 59 je chybné, pokud by výstupní napětí mělo být symetrické. Chybí osazovací výkresy a soupiska součástek. Student hlavně v konečné fázi nevyužíval konzultace a nepředvedl vytvořený prototyp. Formulace použité v práci svědčí o nepříliš dobrém pochopení problematiky. Text obsahuje spoustu gramatických chyb, překlepů a nesrozumitelných vět. Je zřejmé, že byl vytvářen na poslední chvíli a neprošel dostatečnou korekturou.
Předkládaná diplomová práce Petra Háněla má 46 stran textu a 6 stran příloh, přičemž je logicky členěna do celkem sedmi kapitol. Student se postupně věnuje teorii oscilátorů a jejich kmitočtové nestabilitě, metodám měření kmitočtu a měření kmitočtové nestability. V praktické části práce je proveden návrh systému pro měření kmitočtové nestability následovaný popisem obvodového řešení a vytvořeného programového vybavení. Při globálním pohledu na diplomovou práci je třeba ocenit, že se studentovi podařilo projít cestu od teoretických úvah až po sestavení a otestování demonstračního měřicího pracoviště. Student tak prokázal, že je schopen zvolit vhodné systémové řešení, navrhnout schéma zapojení a desku plošných spojů, systém sestavit a vybavit ho vhodnými programovými prostředky. Při detailnějším zkoumání práce lze však odhalit celou řadu nepřesností a chyb. Některé z mého pohledu zásadní otázky jsou řešeny okrajově nebo vůbec, případně pouze odkazem na literaturu. Dále je v práci poměrně mnoho tvrzení, která nejsou vysvětlena popřípadě podpořena úvahou/rozborem problému. S mnohými z nich se nemohu zcela ztotožnit. Výtky, které považuji za podstatné, uvádím níže. 1. Jazyková úroveň práce není dobrá, a to jak z hlediska velkého počtu překlepů a gramatických chyb (např. shoda podmětu s přísudkem, přídavná jména), tak i (méně často) z hlediska práce s odbornou terminologií. Grafické a typografické zpracování je na průměrné úrovni (zhoršená čitelnost grafů a schémat, mezi číselnou hodnotou a jednotkou píšeme nezlomitelnou mezeru,...). 2. Po obsahové stránce mi není zřejmý smysl zařazení kapitol 1 a 3, které sami o sobě jsou neúplné a k tématu mají naprosto okrajový (nebo žádný) vztah. Naopak bych uvítal výrazně rozsáhlejší popis metod měření kmitočtové nestability (kap. 4–pouze 4 strany; srovnávací tabulka 4.1 je zoufale málo), detailnější popis způsobu měření časového intervalu potažmo kmitočtu procesorem (kap. 6) a především důkaz/ověření korektní funkce měřicího systému za pomoci sady testovacích signálů, přičemž výsledky měření budou konfrontovány s výsledky teoretické analýzy. Konečně práce s veličinami ve vztazích (2.1) až (2.5) je spíše učebnicovou zkratkou, dnes se v tomto oboru běžně operuje se spektrálními hustotami přímo. Chybí mi zde matematická návaznost na veličinu y, používanou ke stanovení nestability v časové oblasti. 3. Zvolená koncepce obvodového řešení jistě může splnit svůj účel, avšak přiložené schéma zapojení trpí množstvím více i méně závažných pochybení. Chybějící rozpiska součástek a osazovací plán (zřejmě nejsou ani součástí elektronické přílohy) velmi znesnadňují orientaci ve schématu, jehož návaznost na blokové schéma (obr. 6.1) není úplně zřejmá. Např. pouze z porovnání obr. 6.2 a přílohy 1a lze zjistit, že vstupní sekce se zeslabovači a zesilovačem je zdvojena (RF a LO cesta) apod. Za zásadní pochybení považuji: chybějící blokovací kondenzátory u OZ v analogové části; směšovač není buzen (od OZ)/nepracuje z/do 50ohmové impedance (přičemž v textu autor na nutnost přizpůsobení upozorňuje – viz str. 37); potenciometr použitý ve zpětné vazbě u OZ se šířkou pásma více než 100 MHz (navíc s odporem výrazně nad doporučovanou hodnotou); velmi jednoduchý dolnopropustný filtr za směšovačem (dle mého názoru nedostačující – profesionální systémy na tomto místě používají např. širokopásmově přizpůsobené kmitočtové výhybky); zdroj záporného napětí s 78L05 (?); referenční napětí komparátoru (COMP_REF) je odvozeno od napájecího napětí +3,3V sdíleného s dalšími obvody číslicové části; není zřejmé, odkud je buzen vstup COMP_IN; rozlitá zem na DPS číslicové části není provedena zdaleka optimálně (pokud mohu soudit při absenci osazovacího plánu) atd. atd. 4. Výpisy zdrojových kódů pro ARM STM32F051 sice odhalují základní rysy programu, podstatně přínosnější by však byly vývojové diagramy doplněné komentáři – například by bylo zajímavé uvést důvod implementace filtru číselných hodnot od TIM2 (ve funkci ADC1_COMP_IRQHandler). Není mi zcela zřejmá metoda měření časového intervalu čítačem/časovačem TIM2, resp. mám obavy, že v naměřených výsledcích se kromě obvyklé chyby rozlišení čítače projeví i latence procesoru na požadavek přerušení (volání funkce Tim_SetCounter v přerušovací rutině). 5. Považuji za poněkud nepraktické rozkládat úlohu čtení dat ze sériového portu a úlohu zpracování/prezentaci naměřených výsledků mezi dvě vývojová prostředí (LabView a Matlab). 6. Chybí mi důkaz existence (fotografie) a korektní funkce (reakce na testovací signál) měřicího systému; výsledky uvedené na obr. 7.4 a 7.5 za takový důkaz považovat nelze. Přes uvedené výhrady lze konstatovat, že se student věnoval všem bodům zadání diplomové práce a s rozličnou mírou úspěchu splnil všechny úkoly v něm stanovené. S přihlédnutím k rozsahu a úrovni zpracování práce a všem výše vedeným skutečnostem doporučuji diplomovou práci k obhajobě a připojuji následující dotazy.
eVSKP id 73254