ZEJDA, V. Návrh technologie výroby vodícího táhla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Řiháček, Jan

Diplomová práce si klade za cíl návrh výroby lisované součásti vodícího táhla, vyráběného z materiálu S420MC o tloušťce 4 mm. Součástí vyráběného dílu jsou i lemované otvory, které nelze běžně na jednu operaci vyrobit. Z tohoto důvodu student řeší výrobu zadané součásti postupovým sdruženým nástrojem, kombinujícím operace stříhání, tažení a lemování, ve kterém dochází k postupnému vytažení kýženého tvaru lemů s následným prostřižením dna a kalibrací. Kladně hodnotím snahu o experimentální ověření vyrobitelnosti lemu i analýzu vlivu stříhání na kvalitu okraje lemovaného otvoru. Práce rovněž obsahuje analýzu vyrobitelnost s použitím numerické simulace metodou konečných prvků v softwaru PAM-Stamp. Nutno zmínit, že student samostatně zvládl problematiku numerické simulace a aktivně konzultoval problematické oblasti spojené s výstupy simulace. Na škodu je fakt, že byla celá práce dokončována v časové tísni, takže nemohly být její závěrečné pasáže, jakož i výkresová část, v potřebné míře konzultovány. Zejména v oblasti výkresů je škoda, že student nezvládnul dokončit alespoň kompletní dokumentaci sestavy, tj. podrobněji popsat nejen její spodní, ale i horní díl. Celkový dojem práce je tím tak poznamenán. I přesto lze konstatovat, že student splnil požadavky zadání i vytyčené cíle práce. Výsledná známka tak zohledňuje nejen splnění cílů, ale i samostatnost a přístup studenta k vypracování závěrečné práce.

Posudek oponenta

Peterková, Eva

Diplomová práce Bc. Václava Zejdy se zabývá návrhem změny výrobního postupu vodicího táhla nápravy nákladního automobilu. Jedná se o zásadní změnu, respektive přechod z kombinovaného dílce složeného z výkovku či odlitku spojeného s tlustostěnnou trubkou na tvarově složitý výlisek z plechu. Práce je řešena ve spolupráci s danou firmou, čemuž nasvědčuje i propracovanost, obsahová náročnost a preciznost jejího vypracování. Vzhledem k prvotnímu návrhu výroby výlisku s „hlavicí“ opatřenou olemovaným otvorem je úvodní teoretická část zaměřena na rozbor různých metod, jimiž lze lemu dosáhnout. Nechybí zde i rozbor problematiky výroby předzhotoveného otvoru pro dosažení co největší výšky lemu a s tím i související rozbor vhodnosti běžně využívaných mezních diagramů pro ověření maximálního přípustného přetvoření. Zejména kapitola týkající se mezních diagramů je velmi precizně propracovaná, obsahuje mnoho novodobých poznatků převzatých z nejnovějších zahraničních odborných výzkumů. Tato část práce svědčí o autorově schopnosti získávat potřebné informace i ze zahraniční literatury, vyčlenit z nich důležitá fakta a zpracovat je do logického a přehledného textu. V této teoretické části práce bych vytkla následujících pár nepřesností. - Některé věty obsahují slova, která tam očividně nepatří (zřejmě nedůsledným promazáním původního textu). - Na str. 14 je nepřesně definován proces stříhání, respektive šíření trhlin. - Na str. 15 obrázek 13 rozhodil vzorec (2.1). - Na str. 19 v popisu napěťového stavu při lemování otvoru chybí vysvětlení, o jaká hlavní napětí se jedná. - V teoretickém rozboru týkající se stanovení rovnice (2.13) pro výpočet obvodové deformace (str. 21), by mělo být uvedeno, že pro stanovení koeficientu lemování se za obecný poloměr "r" dosazuje hodnota konečného poloměru RL. - V grafu na obr. 22 by měla být počáteční hodnota na vodorovné ose 0,1 namísto 0,4. Stejně tak u grafu na obr. 23 by měla být počáteční hodnota na vodorovné ose 0,3 namísto hodnoty 3 a následující hodnota 0,166 místo hodnoty 1,166. Tyto chyby ovšem pramení z překlepů ve zdrojovém literárním podkladu. - Nepřesné vyjádření velikosti střižné vůle, v textu je uvedeno např. relativní vůle 12 % anebo stříhání s 20% vůlí apod. - Na str. 23 a 24 jsou v textu špatné odkazy na obrázky, stejně tak je zmatené číslování obrázků a odkazy na ně na str. 52 a 53. - V kapitole 4.2 Experimentální stanovení FLC je nepřesně uvedeno, že deformační sítě se nanáší na povrch plechu, který není v kontaktu s nástrojem. - Dle popisu zkušebního nástroje pro rozšiřování otvoru dle ČSN ISO 16630 na str. 38 je na obr. 59 zaměněno označení matrice a přidržovače. Praktická část práce obsahuje popis experimentu lemování otvoru daného průměru, pro který byl vyroben zkušební nástroj. Experimentem bylo zjištěno, že technologie lemování není vhodná pro vytvoření požadovanévýšky lemu, proto autor přikročil k jiné variantě výroby olemovaného otvoru, a to metodě víceoperačního tažení s prostřižením dna. Tato varianta byla ověřena pomocí simulačního programu a následně na základě získaných výpočtů byl navržen postupový sloučený nástroj, pro výrobu daného výlisku v celkem 20-ti operacích, který je v práci podrobně popsán. K praktické části mám následující připomínky. - V tabulce 6 není zaznačeno, že vystřižený otvor o průměru 31 mm byl zhotoven dvoukrokovým stříháním neboli přistřihováním. Název tabulky je chybně. - Chybí poznámka, jak byla stanovena hodnota plochy přístřihu. - Obr. 104 má chybný název. - Není jasně řečeno, jak bude celková střižná síla zmenšena. - Postrádám stanovení maximální síly pro výrobu táhla, dle které byl volen daný lis. - Označení střižníku pro vystřižení otvoru pro hledáček jako „hledáček“ v tab. 7 je zavádějící. Výkresová dokumentace je neúplná. Vzhledem k náročnosti nástroje nepředpokládám úplnou výkresovou dokumentaci, ale mohl být doložen alespoň výkres součásti a pro úplnost i výkres sestavy horního dílu nástroje. Takto chybí spousta pozic, což snižuje přehlednost. Navíc v kusovníku by měly být zařazeny volné pozice mezi vyráběnými a normalizovanými částmi. Na výkrese sestavy nástroje jsou silné černé čáry, které znemožňují čtivost výkresu. Co se týká stylistické stránky práce, mám následující připomínky. - V obsahu nejsou hlavní kapitoly napsané velkými písmeny. - Není dodržena jednotnost stylu písma u názvů obrázků. - Některé hlavní kapitoly nezačínají na nové straně, konkrétně kapitola 2 a 4. - U obrázků se vyskytují příliš velké popisky, zejména na obr. 15 a 17. - V textu se vyskytuje 1. osoba, což se u tohoto typu akademické práce nedoporučuje. - Obrázky jsou vkládány do věty, což větu rozděluje a snižuje se tak čtivost textu. Lépe je vkládat obrázky mezi odstavce. - Autor používá označení "díra", v odborných publikacích je však vhodnější užívat slovo "otvor". - V textu práce autor používá velké množství zkratek, v přehledu použitých symbolů a zkratek je však uvedena pouze jedna. - Autor se v textu často zmiňuje o konkrétním literárním zdroji či normě, ale chybí v textu odkaz. Celkově je práce na velmi vysoké úrovni a obsahuje mnoho novodobých poznatků. Především vyzdvihuji grafickou stránku práce a hlavně přínos dané inovace pro firmu.

eVSKP id 124170