MARTYNEK, D. Tlustovrstvé senzory pro elektrochemickou detekci látek v roztocích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Prášek, Jan

Předmětem bakalářské práce byla oblast tlustovrstvých elektrochemických senzorů, konkrétně oblast detekce látek obsažených ve vodných roztocích. V teoretické části práce se student zabývá senzorovou technikou, technologií tlustých vrstev, metodami pro stopovou analýzu látek rozpuštěných v roztocích, elektrochemickými elektrodami včetně tlustovrstvých a následně pak možností modifikace elektrod elektrochemických senzorů uhlíkovými nanotrubicemi. Celou teoretickou část zpracoval student Daniel Martynek zcela samostatně s použitím jím vybrané i vedoucím doporučené literatury, ze které vybral a zpracoval nejpodstatnější části, které následně využil při zpracovávání praktické části bakalářské práce. Praktickou část práce představovala výroba vlastních tlustovrstvých past pro pracovní elektrody senzorů. Z připravených past student realizoval pracovní elektrody senzorů a ty proměřil na přítomnost iontů olova a kadmia v roztoku. Nad rámec práce se student věnoval možnosti aktivace povrchu elektrod kyselinou dusičnou. Získané výsledky student zpracoval a přehledně vyhodnotil. Student Daniel Martynek přistupoval po celou dobu k práci na bakalářském projektu zodpovědně a účastnil se schůzek v předem dohodnutých termínech. Věnoval se řádně studiu jím vybrané i vedoucím doporučené literatury a přicházel samostatně s návrhy řešení situací a problémů. Závěrečné zpracování a sepsání výsledků do bakalářské práce rovněž proběhlo bez komplikací. K jediným problémům došlo během dokončování u formálního zpracování práce, se kterým si student nakonec poradil. S ohledem na uvedené skutečnosti navrhuji hodnocení VELMI DOBŘE/88 bodů (B)

Posudek oponenta

Adámek, Martin

Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou modifikací tlustovrstvých pracovních elektrod elektrochemických senzorů uhlíkovými nanotrubicemi a následnou aktivací těchto elektrod kyselinou dusičnou za účelem zvýšení limitu detekce a proudové odezvy na vybrané ionty těžkých kovů (olovo, kadmium). Vyrobené a aktivované senzory byly porovnány se speciální komerční polymerní pastou BQ 221 od firmy DuPont. Limit detekce u porovnávaných senzorů se pohybuje při vhodně zvolené metodě měření na koncentracích, jejichž hodnota je podle emisních limitů daných MŽP ČR již dostatečná k detekci těchto iontů v odpadních vodách, což u těchto senzorů považuji za významný přínos. Prací byly dále získány poznatky o vlastnostech různých past z různých uhlíkových materiálů. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považuji zadání za splněné v plném rozsahu. Celá práce má po odborné stránce dobré zpracování. I přesto se v ní vyskytují chyby a nepřesnosti. Např. se jedná o nesjednocené značky veličin, chyby a nepřesnosti v popisu metod, chyby ve tvaru proudové odezvy v tab. 5.1, jejíž uvedení v textu vzhledem k různým možným tvarům proudové odezvy považuji za nešťastné. Autor se dopouští i dalších drobných chyb, což je však škoda, protože praktické výsledky jsou na velmi dobré úrovni. Formální stránka práce je na průměrné úrovni. Často se vyskytují běžné formální chyby - chybějící nebo přebývající interpunkční znaménka a písmena, na některých místech práce nepoužívá horní a dolní indexů, nebo nesprávné skloňování slov. V textu je možné nalézt i špatné číslování vzorců, nesprávné dělení slov. Práci považuji za aktuální, protože se v ní realizují levné a konstrukčně jednoduché elektrochemické senzory a získané poznatky nejen potvrzují některé teoretické skutečnosti, ale nové skutečnosti uvedené v práci ukazují i nové cesty při návrhu a optimalizaci tlustovrstvých elektrochemických senzorů. Vzhledem k výše jmenovaným skutečnostem hodnotím práci stupněm: Velmi dobře (B)

eVSKP id 31808