JANOV, P. Tenké vrstvy oxidu titaničitého připravené elektrochemicku cestou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Diplomant Bc.Pavel Janov se ve své práci zabývá přípravou tenkých vrstev oxidu titaničitého připravených elektrochemicky. Teoretický úvod je skutečně rozsáhlý a poskytuje jednak přehled všech běžných technologií vytváření tenkých vrstev, jednak prioncip elektrochemických pochodů spojených s elektrodepozicí. V praktické části provedl diplomant elektrodepozice funkčních vrstev TiO2 na vzorky, proměřil jejich vlastnosti a porovnal s vrstvami připravenými vakuovými metodami. Diplomant byl velmi pracovitý, zodpovědně plnil své úkoly a řídil se doporučeními vedoucího práce. K práci mám několik připomínek. V praktické části na str. 34 Bc. Janov uvádí: "na obrázcích 16 a 17 lze pozorovat elektrodepozici funkčního roztoku na skleněný substrát deponovaný pod napětím -1,3 V. Je zajímavé pozorovat interferenční vrstvu během deponování, která pozvolna stékala podél skleněného substrátu směrem dolů.Mohlo to být způsobeno tím, že hustota vrstvy byla tak značná, že se při velkém deponovacím napětí se neudržela na skleněném substrátě v celém rozsahu a část klesla na dno.". Vysvětlete, co je tím myšleno. Str. 47: TiO2 byl naprašován – nebo je to náš produkt elektrodeposice? Vysvětlete, co znamená zkratka ITO?. Obecně jsou v práci různé drobné jazykové chyby, např. „byli vykonané pokusy“ na str. 28, "rengen" se opakuje v celé práci apod. Jinak práce zahrnuje kromě obsáhlé teoretické části rovněž kvalitní experimentální část. Ta popisuje zcela nové výsledky, které bude možno urychleně publikovat. Práce tak splňuje všechny nároky na ni kladenou a doporučuji ji přijmout k obhajobě.
Posudek diplomové práce Bc. Pavla Janova – Tenké vrstvy oxidu titaničitého připravené elektrochemickou cestou. Pan Pavel Janov , Bc. zpracoval diplomovou práci z oblasti přípravy vrstev s elektrochromními vlastnostmi. V teoretické části autor zpracovává dosavadní znalosti z oblasti elektrochromních systémů. Zabývá se teoreticky možnými způsoby přípravy funkčních vrstev a to jak vakuovými, tak chemickými metodami. Popisovány jsou i metody měření parametrů vrstev elektrochemickými, optickými a difrakčními metodami . V této části by bylo vhodné blíže popsat metody QCM, např. popis tvaru krystalu , tvar vodivých elementů, příprava vzorku před měřením . V praktické část se zabýval přípravou funkčních vrstev TiO2 elektrochemickým nanášením. Nanesené vrstvy proměřil pomocí, v teoretické části popsaných metod. Výsledky jsou uvedeny v grafech. Mám několik připomínek k některým údajům. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně tenké vrstvy (jak je vidět na snímcích z AFM mikroskopu), je nutné uvádět rezistivitu vrstev v ?/čtverec . V práci je uvedeno ?/cm2. V práci jsou uvedeny závislosti optické propustnosti v závislosti na čase, obr. 23-26, ale pro praktické použití, např. v elektrochromních oknech, je nutné znát spektrální propustnost vrstev. Dále je potřebné vysvětlit větu na str. 34 o vlivu deponovacího napětí , hustoty vrstvy a „ klesání“ na dno. Práce je zpracována přehledně, poněkud rušivě působí nestejné řádkování a členění na odstavce. Nedostatkem je i poněkud netechnické vyjadřování a jazykové nedostatky.Kladně lze hodnotit seznam použité literatury, kde je kromě odkazů na webové stránky i dost ostatních literárních pramenů. Práce splnila požadavky na diplomovou práci a doporučuji přijetí k obhajobě.
eVSKP id 57382