STEHLÍKOVÁ, K. Využití vibrační spektroskopie při studiu interakce huminových látek s organickými ionty. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.

Posudek vedoucího

Sedláček, Petr

Kristína Stehlíková se ve své bakalářské práci věnovala využití infračervené spektroskopie při studiu interakce huminových látek s organickými ionty. Problematika interakce organických iontů s přírodní organickou hmotou je na FCH řešena již poměrně dlouhou dobu, a to především z pohledu termodynamického a také z hlediska ovlivnění transportu organických kontaminantů v přírodních systémech. Metoda IČ spektroskopie nicméně představuje slibný nástroj k odhalení strukturních aspektů těchto interakcí, což se potvrdilo právě i v předložené bakalářské práci. Kristína Stehlíková během řešení tohoto tématu velmi rychle v rámci samostudia pronikla do složité problematiky interaktivity půdní organické hmoty i do teoretických základů vibrační spektroskopie. Po uvolnění epidemiologických restrikcí si také velmi rychle osvojila poměrně náročné praktické postupy spojené s experimentální náplní práce – především dialýzu a měření infračervených spekter různými měřícími technikami (ATR, DRIFTS). Při plnění experimentálních úkolů postupovala studentka vždy svědomitě a pečlivě. Nejvíce však oceňuji samostatnost a kreativitu, se kterou přistoupila k tvorbě vlastní textové práce, kterou vypracovala v kvalitě, nevyžadující prakticky žádné zásahy vedoucího práce. K práci přistupovala jako k autorskému dílu – nebála se mírně upravit vizuální podobu od zaběhnutých šablon tak, aby co nejlépe odpovídala jejímu vlastnímu vkusu. Stejně tak projevila velkou pečlivost a vlastní invenci při tvorbě grafických součástí práce – především při úpravě vizuelní podoby IČ spekter, kde se z časových důvodů musela spokojit se základními softwarovými nástroji. Stejně tak oceňuji, že i přes to, že i základní interpretaci IČ spekter považuji za mimořádně náročný úkol vyžadující velké množství zkušeností a prostudované literatury, studentka se nezalekla dokonce ani pokročilých interpretačních přístupů, jako je dekonvoluce spekter. Díky tomu v rámci své bakalářské práce shromáždila velké množství originálních dat a poznatků, které budou rozhodně mimořádným přínosem pro pochopení strukturní stránky studovaných interakcí. S prací Kristíny Stehlíkové jsem byl nadmíru spokojen a těším se na její pokračování. Její bakalářskou práci považuji za jednu z nejzdařilejších, které jsem kdy vedl, a proto ji velmi rád doporučuji k obhajobě s hodnocením „Výborně (A)“.

Posudek oponenta

Enev, Vojtěch

Slečna Kristína Stehlíková se ve své bakalářské práci zabývala studiem interakcí nativních a modifikovaných HK s celou řadou kationových organických sloučenin, jako je methylenová modř, rhodamin G6 a v neposlední řadě i kationový surfaktant Septonex. Úvodní část této bakalářské práce zahrnující subkapitoly věnující se představení nekovalentních interakcí, huminových látek a jejich vazebných možností představuje velmi kvalitně zpracovanou teoretickou část, která dozajista pomůže čtenáři lépe pochopit některá experimentální zjištění, která jsou uvedena v praktické části této BP (výsledky a diskuze). Další částí této BP je velmi pečlivě a čtivě napsaný současný stav řešené problematiky, kde se studentka věnuje podrobnému představení možných interakcí HL s rozličnými rizikovými polutanty, a to anorganické a organické povahy. Tato subkapitola je rovněž doplněna o přehled instrumentálních technik, které jsou ke studiu této problematiky nejčastěji využívány. Na tomto místě musím konstatovat, že po pečlivém přečtení této části BP nelze studentku jinak hodnotit než výborně, a to zejména z důvodu, že slečna Stehlíková prokázala velmi dobrou orientaci v odborné literatuře, kterou je schopna správně a výstižně formulovat do jednotlivých subkapitol bez rušivého „vědeckého“ balastu. Z formálního hlediska rovněž tato část neobsahuje typografické a stylistické chyby, což mimo jiné poukazuje na vysokou pečlivost studentky. Spíše, aby oponent „dokázal“, svoji pečlivost při oponentním procesu, tak na straně 8 (sub. kapitola Vodíkové můstky) studentka uvádí, že vodíkové můstky jsou zodpovědné za vyšší hustotu ledu oproti kapalné vodě. Avšak je mi jasné, že se jedná pouze o formální nedorozumění při sepisování BP resp. překlep. Asi nejvíce bych studentku pochválil za písemnou prezentaci subkapitoly 2.1 atd., která je z pohledu fyzikálního chemika na velmi vysoké úrovni. Hlavní náplní experimentální části této práce bylo studium interakcí nabitých organických sloučenin s nativními a methylovanými HK izolovaných z lignitu a černozemě, které byly doplněny o standard Leonardite IHSS HK a mHK. V prvním kroku byla studentkou testována vhodnost ATR a DRIFT metody, a to k získání co nejoptimálnějších FTIR spekter, které by měly nejlepší kvalitativní výpověď z hlediska poměru signál/šum a přítomnosti rušivých artefaktů pocházejících z odečtu „backgroundu“. Z hlediska strukturní složitosti HK a jejich chování v roztoku především oceňuji, že studentkou byl experimentálně a následně v diskuzi výsledků objasněn vliv rozpouštění HK/mHK na jejich FTIR spektra, což v konečném důsledku mělo velmi pozitivní vliv na bezesporu správnou diskuzi týkající se studia interakcí HK s nabitými organickými sloučeninami. Obdobě, aby nebylo ponecháno nic náhodě, s ohledem na budoucí diskuzi interakcí HK/mHK s modelovými polutanty, tak studentka velmi podrobně a z kvalitativního hlediska správně interpretovala hlavní absorpční pásy organických sloučenin, které ji sloužily jako modelové sloučeniny pro studium následných nekovalentních interakcí v dialyzačních experimentech. S ohledem na probíhající pandemii COVID-19, tak množství provedených experimentů (dialýza a zejména FTIR spektrometrie) s ohledem na jejich pracnost a časovou náročnost, dle mého názoru odpovídají, ba dokonce překračují rozsah běžných BP. Studentka si v diskuzi výsledků počíná velmi dobře, kdy se snaží spojit do správných souvislostí jednotlivé informace, a v případě nejasností jsou tyto výsledky (týkající se zejména interpretace FTIR) doplněny o relevantní, a z mého pohledu logicky správné informace. FTIR grafy (Tabulky přílohy) jsou přehledné a čtenář se v nich může lehce orientovat. Dále bych studentku Stehlíkovou pochválil zejména za provedenou dekonvoluci v oblasti otisku palce FTIR spekter, která jak je vidět přinesla značnou míru dalších kvalitativních informací, které by byly ztraceny v důsledku překrývajících se absorpčních pásů. Dále velmi kladně hodnotím informativní tabulky: poloh, relativního zastoupení a přiřazení resp. identifikace dekonvoluovaných absorpčních pásů, které čtenáři vhodně doplňují vyřčené predikce a závěry v subkapitole věnované diskuzi výsledků. Dále oceňuji velmi kvalitně a podrobně zpracovaný závěr, který je správně rozdělen do logických a chronologicky na sebe navazujících odstavců, které shrnují nejdůležitější závěry této bakalářské práce věnované tomuto zajímavému tématu. Bakalářská práce Kristíny Stehlíkové splnila požadavky definované v jejím zadání a představuje jednoznačný přínos v oblasti studia interakcí HL s organickými polutanty a zároveň je velmi dobrým podkladem pro studentčinu další badatelskou činnost v této vědní oblasti, jako je vibrační spektrometrie. Práci hodnotím stupněm „Výborně“ (A).

eVSKP id 131153