KIRSANOV, I. Návrh a konstrukce měřicí aparatury pro výzkum blesků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student Kirsanov během covidové pandemie pravidelně prováděl konzultace přes email a MS Teams. Vzhledem k bezkontaktní výuce bylo těžší rychle v práci pokračovat. V úvodu předložené práci je provedena rešerše elektrického pole Země a vybrané vhodné metody pro kontinuální měření intenzity elektrického pole. Student navrhl vhodné blokové schéma zamýšlené měřicí aparatury a vybral použitý mikrokontrolér, operační zesilovače, navrhl princip synchronní detekce a potřebnou dolní propust. Provedly se potřebné simulace v Microcapu. V příloze je navržená analogová deska plošných spojů a ovládací program, ty v práci ale nejsou bohužel popsány ani komentovány. Analogová deska plošných spojů by vyžadovala přepracování. Práce s literaturou je dobrá, student používá moderní literaturu týkající se dané problematiky. Po formální stránce práce obsahuje určité odborné nepřesnosti a jazykové chyby. Využitelnost práce v budoucnu je možná, použily se úsporné módy napájení mikrokontroléru a navržené blokové schéma považuji za správné. V čase do obhajoby práce se bude pokračovat na analogové části. Student svou práci publikoval na soutěži EEICT.
Úkolem studenta bylo navrhnout a sestavit systém pro měření elektrostatického pole Země, zvolit vhodný senzor, navrhnout zesilovač s filtry a celou elektroniku optimalizovat s ohledem na spotřebu. Z předložené práce není zcela jasné, v jakém stavu byly požadované výstupy v době odevzdání. Dle všeho se jednalo o soubor běžně dostupných modulů spojených na nepájivém poli a samotný senzor elektrostatického pole není v práci ukázán. Práce je rozdělena na teoretickou část a návrh řešení. Teoretický úvod má dvě strany, zabývá se měřením elektrického pole. V praktické části, pak student věnuje návrh zařízení. Některé pasáže v této části patří spíše do teorie (např. popis co je operační zesilovač), některé části jsou doslovným/strojovým překladem datasheetu a některé odstavce jsou přepsány doslova ze skript (Elektrické regulované pohony, VUT, 2007), bez citace, zato s odkazem na neexistující obrázek 5.1, který se nalézá jen ve zmíněných skriptech. Dále lze vytknout nepřesnou nebo zavádějící terminologii, kvalitu obrázků a jejich velikost a umístění. Po technické stránce není práce na dobré úrovni, ať zdůvodnění a výběr komponent, tak samotná realizace. Software pro Arduino není v práci popsán, ale dle přílohy se jedná o velmi jednoduchý kód. Z výše uvedených důvodů hodnotím práci F/40
eVSKP id 141580