KUNA, K. Studie pracovních charakteristik více-fázového stroje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Kuna Kristian vypracoval diplomovou práci na zadání od Johannes Kepler Universität Linz s podporou Centrem mechatroniky v Linci (LCM) COMET-K2 financovaného Rakouskou spolkovou zemí Horní Rakousko. Práce je z tohoto důvodu psaná v anglickém jazyce a student absolvoval v průběhu letního semestru stáž na Johannes Kepler Universität Linz financovanou z programu AKTION domu zahraniční spolupráce. - Z hlediska zadání práce, autor mohl v řešení bodu 1 – „State of the art of poly-phase machines“ poskytnout širší popis současného stavu řešení. Ostatní body jsou plněny v dostačující míře, a proto hodnotím hledisko plnění bodů zadání jako dobré. - Prezentační úroveň práce a její rozsah dle názoru vedoucího práce odpovídá diplomové práci a hodnotím práci jako celek z tohoto hlediska dobře. - Z hlediska jazykové úrovně práce obsahuje velké množství gramatických chyb a vyžadovala by rozsáhlou korekturu. Chyby se vyskytují i v odborných názvech a autor nezapracoval všechny korektury navržené vedoucím práce. Navíc v některých pasážích nemusí být čtenáři zcela jasné, co měl autor práce na mysli. Hledisko jazykové a formální úrovně práce tak hodnotím pouze jako dostatečné. - Autor citoval 35 zahraničních převážně literárních zdrojů a citace jsou v rámci textu vhodně odkazovány. Práci s literaturou autorem hodnotím jako výbornou. - Výsledkem práce autora je zpracování a naprogramování modelů pro analytickou studii pěti fázových strojů v případě poruchy. Analytické výsledky byly ověřeny prostřednictvím metody konečných prvků. Pro lepší využitelnost mohla být odborná část práce, lépe popsána a prováděné analýzy mohly být obsáhlejší. Hledisko využitelnosti výsledků práce tedy hodnotím pouze jako dostatečné. - Autor práce pracoval ve vhodné míře samostatně a pilně. Rovněž absolvoval stáž v Rakousku, kde aktivně pracoval na řešení své práce. Autor mohl ale lépe zapracovat připomínky vedoucího práce k práci samotné. Hledisko aktivity studenta během semestru tak hodnotím dobře. Shrnutí: Autor prokázal schopnost sepsat odbornou práci v anglickém jazyce na zadané náročné téma. Při vypracování prokázal dostačující míru schopnosti nastudovat a porozumět zadané problematice. Kvalitu práce výrazně sráží nízká úroveň anglického jazyka a dále také nevhodný popis řešení v některých pasážích. Body práce mohly být také řešeny ve větším rozsahu. S ohledem na průměr výše uvedeného slovní hodnocení ke sledovaným bodům, práci hodnotím stupněm C/ dobře a práci doporučuji k obhajobě.
Předložená diplomová práce má rozsah 55 stran a obsahuje úvod, čtyři kapitoly a závěr. Celá je napsána v anglickém jazyce. Zabývá se vícefázovými stroji, především pak jejích provozem při poruše jedné nebo dvou fází. Formální provedení je dost špatné. Gramatika anglicky psaného textu je na nízké úrovni. I v česky psaném rozšířeném abstraktu se vyskytuje řada překlepů. Na většině míst je použita desetinná tečka, u grafů v kapitole 4 je ale použita desetinná čárka. Text se velmi často odkazuje na nesprávné obrázky, tabulky a vztahy, které nezapadají do kontextu dané části textu. Na jednom místě je dokonce uveden odkaz na obrázek, který se nikde v práci nevyskytuje. V seznamu symbolů a průběžně v textu je p označováno jako počet pólů, v Tab. 2.5 na str. 18 je ale p označeno jako počet pólových dvojic. Vzhledem k nízké úrovni angličtiny a zmatkům v odkazech a označeních je místy velmi obtížné pochopit, co chtěl autor daným textem říci. Velká část práce je věnována analýze provozu pětifázového synchronního motoru s permanentními magnety při poruše jedné nebo dvou fází. Hlavním cílem této analýzy bylo nalézt optimální způsob napájení při poruše tak, aby byl motor stále schopen alespoň omezeného provozu. K tomu jsou použity analytické výpočty a simulace metodou konečných prvků. V práci ale chybí hlubší porovnání výsledků získaných těmito dvěma metodami. Na Obr. 3.15 na str. 38 by podle popisu měl být uveden optimální průběh napájecích proudů při poruše jedné fáze. Na obrázku jsou ale uvedeny pouze tři proudy. Maximální okamžitá velikost těchto proudů dosahuje až 60 A. Při jmenovitém provozu tohoto motoru se všemi funkčními fázemi dosahuje maximální okamžitá velikost proudů přibližně 2 A, což by mělo být uvedeno na Obr. 3.14 na str. 37. Je tedy sporné, jestli je uvedený průběh proudů opravdu optimální. Tab. 3.5 na str. 39, která by se měla také vztahovat k provozu tohoto stroje při poruše, udává Jouleovy ztráty ve statoru při jmenovitém chodu se všemi funkčními fázemi 32,3 W. Pro jeden z případů, kdy jsou dvě fáze nefunkční, je zde uvedena hodnota těchto ztrát 641 W. Podle textu by se zřejmě opět mělo jednat o optimální způsob řízení při poruše. Vzhledem ke značnému nárůstu ztrát, které navíc vznikají pouze ve třech fázích z původních pěti, by stroj pravděpodobně nebyl schopný ani krátkodobého provozu a velmi rychle by se zničil. To nelze považovat za optimální způsob řízení. I přes uvedené nedostatky práce splňuje zadání a lze ji doporučit k obhajobě. Navržené hodnocení 75 bodů.
eVSKP id 125797