PETLACH, J. Nespojitá regulace s PLC ve výrobních systémech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.
Cílem diplomové práce byla implementace algoritmů nespojité regulace (dvoupolohová, třípolohová, impulzní atd.) do programovatelného automatu pro řízení výrobních systémů. Součástí práce bylo také vytvoření jednoduché regulované soustavy. Regulovanou soustavou byl model tepelné soustavy. Jedná se o středně obtížnou úlohu s velkou částí praktické realizace HW a SW vybavení. V první řadě bych jako vedoucí práce upozornil na to, že student na práci pracoval samostatně a během závěrečného období při implementaci algoritmů regulace a realizaci modelu tepelné soustavy nevyužil možnosti konzultací což se negativně projevilo na kvalitě odvedené práce. Navíc je z textu patrné, že práce byla psána narychlo a autor se tématu příliš nevěnoval nebo ho nepochopil. Co se týče grafické a stylistické úrovně práce tak ta je velmi špatná. V textu je velké množství gramatických chyb a překlepů. Např. na str. 55 je uvedeno "ve formě while cyklu na v prvním odstavci kódu", str 59 "velikost třídy" místo "velikost střídy" atd. V práci se vyskytuje velké množství převzatých obrázků a tabulek, které mají špatnou kvalitu a nízké rozlišení např. obr. 1, 2, 3, 4, 21, atd. Prezentované grafy např. obr. 51, 53 nemají popsané osy. Také další grafy jsou nekvalitní a často nemají vhodně popsané prezentované průběhy. Autor uvádí, že naměřená data byla k dispozici ve formátu CSV, proč tedy autor použil grafy z vývojového prostředí ViewDet a nevytvořil si vlastní. Získané přechodové charakteristiky obr. 48 a 50 mohli být více popsány (jak byly získány, jaká byla teplota okolí atd.). Navíc u těchto charakteristik není uvedeno co je na ose Y, jaké jsou jednotky, co reprezentují různě barevné průběhy, atd. To stejné platí pro následující obrázky 54, 55 atd. Co se týče vlastní realizace, tak jak již bylo řečeno, použité regulátory nejsou dobře implementovány a neodpovídají algoritmům tak jak se používají v automatizační praxi. Zdrojový kód obr. 48 nedává smysl, neobsahuje hlavičku příkazu IF. Programy obr. 47 a 48 se dali sloučit do jednoho. V práci nejsou popsány realizované algoritmy pomocí vývojových diagramů. Realizovaný model by byl při praktické výuce nepoužitelný. I přes veškeré nedostatky doporučuji práci k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | D | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | E | ||
Vlastní přínos a originalita | D | ||
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | E | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | E | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | E | ||
Práce s literaturou včetně citací | B | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Předložená práce dosahuje podprůměrné úrovně pramenící zřejmě z nepochopeni problematiky již v úvodní teoretické časti. Práce měla obsahovat popis algoritmů, které student měl v úmyslu implementovat a následně popis vlastní implementace. Celá funkčnost systému je prezentována na naprosto nevhodných grafech z vývojového prostředí, kde není jasné co je vlastně na ose Y, kde je zřejmě společně teplota ve stupních společně s napětím ve voltech. Vlastní implementace algoritmu je nevhodná nebo zbytečně komplikována a nedostatečně vysvětlená, jako například naprosto nelogicky volené tři stavy u třístavové regulace a pojem jako kroková třístavová regulace není zmíněn vůbec. Co se týká kvazispojité regulace, tak zde chybí vysvětlení pojmu jako "trvalá regulační odchylka P regulátoru", "nastavení P regulátoru", proč nebyl použit PI regulátor, jak a kde v kódu byly nastaveny hodnoty Td a Ti a další nejasnosti. Co se týká HW realizace, tak ani zde nelze nalézt žádné pozitiva. Napěťové úrovně byly nastavovány děličem i za cenu neodborných zásahu do modulů a eliminaci ochranného odporu, kdy toto lze řešit spolehlivě a bezpečně pomocí optočlenů. Dále na čelním panelu je nezakrytovaný zdroj s přívodem 230V, což je naprosto nevyhovující pro medel do výuky. Z hlediska modelu chybí základní definice problému, co přesně je regulovaná soustava (zřejmě jeden z chladičů), co je poruchová veličina (zřejmě jeden z ventilátorů, který je nesystematicky zapínán s akčním zásahem). Vytvořené grafy, které nejsou printscreen obrazovek, jsou nepřehledné bez popisu os atd. Předloženou práci doporučuji k obhajobě jen z důvodu funkčního, avšak do výuky nepoužitelného modelu a předpokládám předložení důkazu jeho funkčnosti, v opačném případě se přikláním k hodnocení F za splnění požadavků a cílů.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | E | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | E | ||
Vlastní přínos a originalita | E | ||
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | E | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | E | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | E | ||
Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 129633