ŘÍHA, K. Vliv lyofilizačních podmínek na hydrofobní interakce mezi nativním hyaluronanem a fluorescenční sondou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Enev, Vojtěch

Student Karel Říha se ve své bakalářské práci věnoval vlivu změny lyofilizačních podmínek na podpoření hydrofobního efektu mezi jednotlivými řetězci polysacharidů. Za tímto účelem byl studentem vybrán jako reprezentativní biopolymer hyaluronan sodný, který může být potencionálně využit jako přírodní nosičový systém léčiv, a to zejména těch omezeně rozpustných v polárních rozpouštědlech. Za tímto účelem resp. ke studiu podpoření či destabilizaci hydrofobního efektu mezi řetězci hyaluronanu byla studentem vybrána jako vhodná fluorescenční sonda pyren. Na tomto místě je již jasné, že jednou z použitých instrumentálních technik byla steady-state fluorescenční spektrometrie. Aby bylo možné co nejlépe nastavit lyofilizační podmínky, tak byla studentem provedena poměrně rozsáhlá literární rešerše na zadané téma, a to přednostně na způsob lyofilizace resp. nastavení podmínek, které zahrnují jak primární a sekundární sušení produktu, tak i jednotlivé podmínky, jako jsou způsob zamražení vzorku, teplota polic a hodnota vakua v sušící komoře. V tomto komplexním pojetí se jedná o pilotní celkovou charakterizaci lyofilizovaných produktů, a to z hlediska úpravy postupu sušení mrazem na vznik a podpoření hydrofobního efektu či méně správně „interakce“. Neméně důležitou experimentální částí této bakalářské práce bylo prostudování vzniklých hydrofobních „interakcí“ mezi jednotlivými řetězci vybraného polysacharidu a fluorescenční sondou, a to pomocí fluorescenční. Dále byly experimentální výsledky podpořeny pomocí infračervené spektrometrie, kde se student zaměřil nejprve na celkové kvalitativní zhodnocení lyofilizovaných produktů, přičemž si osvojil základy interpretace vibračních spekter. Dlužno podotknout, že díky tomu byl student velmi dobře schopen interpretace modrého posunu v IR spektrech a vyvodit z nich správné závěry, které rovněž podpořili jeho výše zmíněné názory. V průběhu řešení této BP Karel Říha prokázal experimentální zručnost a samostatnost, kdy k vlastní práci v laboratoři vždy přistupoval nebývale pečlivě a zodpovědně. Dále bych rád podotknul, že v případě návrhu nastavení lyofilizačních podmínek byl student schopen velmi dobře řešit některé obtíže, které se během návrhu tohoto postupu vyskytly. Mimo jiné Karel Říha projevoval dobrou teoretickou orientaci v této problematice, kterou získal zejména pečlivým studiem literatury na výše zmíněné téma. Dále u studenta oceňuji, že se při psaní této bakalářské práce nebál samostatně interpretovat naměřená data, ze kterých vyvozoval vždy logické, ale i kritické závěry. Konzultací bylo studentem využíváno v plné míře, a proto měl vedoucí velmi dobrý přehled, jak pokračuje její experimentální činnost v laboratoři, vyhodnocování naměřených dat a v neposlední řadě i sepisování této VŠKP. Pevně věřím, že nabyté teoretické znalosti i praktické zkušenosti student Karel Říha využije při navazující výzkumné činnosti v rámci svého budoucího magisterského studia. Celkově musím konstatovat, že se mi s Karlem Říhou velmi dobře spolupracovalo a rád budu v této spolupráci pokračovat při jeho dalším studiu na Fakultě chemické. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „Výborně (A)“.

Posudek oponenta

Venerová, Tereza

Bakalářská práce Karla Říhy se zabývá vlivem podmínek lyofylizace na výsledný efekt navázání hydrofobní fluorescenční sondy na nativní hyaluronan. Jako metodika k ověření vázání sondy na hydrofobní místa řetězce byla použita IČ spektroskopie a fluorescenční spektrometrie. Práce má celkem 52 stran, tělo práce bez formálních náležitostí tvoří 37 stran textu, čímž práce plně splňuje rozsahové požadavky na VŠKP tohoto typu. Obsahově práce beze zbytku splňuje zadání. Po formální stránce se v práci vyskytuje minimum překlepů např. str. 9 „zbývajících molekuly vody“ nebo nepřesností obr.3 Stokesův posun místo Stokesův posuv. Pro budoucí navazující diplomovou práci upozorňuji na špatné formátování odkazů za odstavci, kdy je každý jeden odkaz v samostatné hranaté závorce, zatímco správná verze je uvést všechny odkazy do jedné společné závorky. Dále upozorňuji, že na str. 12 je rovnice v textu nevhodně rozdělená do dvou řádků před znaménkem. Tolik k formální stránce, která je i přes některé dětské nemoci prvních vysokoškolských prací na vysoké úrovni, protože pochválit naopak musím čitelné a přehledné formátování grafů a tabulek, které já osobně považuji za důležitější. Teoretická část je psána čtivě, není zbytečně rozvleklá a poskytuje adekvátní znalostní základ pro pochopení experimentů v praktické části. Přechodový můstek pak tvoří rešeršní část obsahující čtyři strany textu, která je založena celkem na sedmi zdrojích, z nichž sedm je z posledních pěti let a jeden z posledních deseti let a jeden bez datace. Oceňuji vysokou aktuálnost rešerše. Experimentální část je logicky členěna a výsledky jsou přehledně a kvalitně zpracovány. Diskuze výsledků má nejen základní popisný charakter, ale je navíc doplněna vhodným vysvětlením jevů, aby byla data z jednotlivých metod nakonec vzájemně srovnána, čímž je diskuze završena. Práci považuji za velmi zajímavou a přínosnou a jednoznačně doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 149048