TERSCHOVÁ, V. Korelace charakteristických signálů laserem buzeného plazmatu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Pořízka, Pavel

Předložená diplomová práce reaguje na aktuální trendy ve spektroskopii laserem buzeného plazmatu, LIBS, tedy jmenovitě na využití akustického signálu při analýze různých vzorků. Studentka ve své práci využila časové i frekvenční závislosti charakteristického zvukového signálu doprovázejícího vznik laserem buzeného plazmatu. Teoretická část práce přináší obsáhlou rešerši a úvod do problematiky fyziky plazmatu, metody LIBS a především způsobu využití zvukového signálu (např. standardizace). Literární rešerše je podložena množstvím zdrojů, kde bych ocenil spíše standardní a klasické autory z LIBS a fyzikální komunity na úkor prostých online zdrojů. Samotné reference pak obsahují několik drobných překlepů, tyto však nejsou nijak zásadní. Experimentální část představuje úspěšnou studii proveditelnosti a možností využití zvukového signálu a jeho korelaci s dalšími signály nebo parametry vzorku, potažmo experimentu. Bylo prokázáno, že zvukový signál (jeho časový a frekvenční průběh) odráží vlastnosti matrice. Dosažené výsledky jsou tak solidním vstupem do problematiky. Studentka se v práci nevyhnula drobným nedostatkům v textu, překlepům. Slohově je práce poměrně povedená a nemám k ní zásadních výhrad. Studentka prokázala v průběhu studia a diplomové práce základní znalosti z oblasti fyziky a optiky. Tyto jsou však ne zcela vhodně zasazeny do kontextu a samotné pochopení má své mezery. Přestože je samotná práce koncipována spíše experimentálně, studentka ke své práci přistupovala svědomitě a snažila se pochopit hlubší podstatu fyzikálních závislostí. Diplomová práce, vyžadující vysoký objem experimentálních měření, pak byla vystavena časovému tlaku z důvodu pandemie. Tuto nepřízeň studentka kompenzovala svým příkladným přístupem. Celkově pak hodnotím práci jako velmi dobrou, tedy B.

Posudek oponenta

Novotný, Karel

Jde o poměrně rozsáhlou práci jak z hlediska počtu experimentů, tak z hlediska délky teoretické části. Bohužel lze konstatovat, že v obou případech je to spíše ke škodě věci. V případě teoretické části se studentka rozepisuje o technikách, které s prací souvisí jen okrajově anebo nesouvisí vůbec (zmínka o NMR nebo hmotnostní spektrometrii), zatímco teorii vztahující se k vlastnímu akustickému signálu na pouhé jedné straně považuji za nedostatečnou (a přitom je z čeho čerpat, neboť v poslední době vyšlo několik kvalitních publikací, které nakonec v práci citovány jsou). Velký rozsah textu pak zřejmě zapříčinil i velké množství chyb. V celém textu se termín plazma objevuje střídavě v ženském a středním rodě, někdy i ve větách následujících po sobě např.: „Výstupem měření metodou LIBS je emisní spektrum plazmatu. Emisní spektrum obsahuje informace o elementech obsažených v plazmě,…“, mluví se zde jednou o prvcích, jindy o elementech, některé formulace jsou zcela chybné či zavádějící např: Plazma je aerosol o velmi vysoké teplotě (až 20 000 K). Ne každý aerosol je plazma, o plazmatu se hovoří, vykazuje-li vlastnosti kvazineutrality a kolektivního chování“. Některé části navádí k pochybnosti, zda studentka uvedené problematice v plném rozsahu rozumí (např text: „Může nastat situace, kdy dochází k překrytí dvou spektrálních čar. V tom případě jedna čára odpovídá prvku neutrálnímu a druhá několikrát ionizovanému, ale pravděpodobnost, že bude při měření na vzduchu docházet k několikanásobné ionizaci, je nízká…“ Nicméně celkově lze konstatovat, že teoretická část poskytuje poměrně solidní náhled do studované problematiky a některé kapitolky jsou poměrně zdařilé (například část věnující se standardizaci signálu či rozšíření čar). V experimentální části se studentka pokusila vyřešit řadu fundamentálních problémů spojených s detekcí akustického signálu při laserové ablaci. Provedla poměrně rozsáhlou řadu experimentů a získané výsledky se pokusila v rámci možností diskutovat a interpretovat v širším rozsahu. Ačkoliv nedosáhla žádných převratných nových objevů, podařilo se jí zmapovat celou řadu vlivů na signál a jistě tato práce může posloužit jako dobrý základ pro další výzkum v této oblasti. Celkový dojem bohužel opět kazí řada pochybení až hrubých chyb. Neidentifikovat správně ve spektru mosazi nejsilnější dvě čáry mědi CuI 324,7 nm a CuI 327,4 nm a považovat je za čáru ZnI 330,26 nm shledávám jako opravdu politováníhodné selhání. Považovat digitální osciloskop Picoscope za analogový nebo mluvit o časovém záznamu z mikrofonu jako o časovém spektru či dát do popisku obrázku text že jde o „zelený laser o vlnové délce 266 nm“ vede k zamyšlení, zda šlo jen o přehlédnutí ve spěchu nebo opravdu o neznalost. Celkově hodnotím práci jako zdařilou, zajímavou s kvalitně odvedenými experimenty s poněkud pokulhávající kvalitou co se týče zpracování.

eVSKP id 131985