GUNÁROVÁ, P. Centrum nezávislé kultury [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2025.
Bakalářská práce Pavlíny Gunárové přináší silný osobní a konceptuální návrh centra nezávislé kultury zaměřeného na hudbu a zvuk. Projekt je ukotven v jasném manifestu, který autorka formulovala jako poetické a filozofické východisko své práce. Tento manifest je nejen stylisticky přesvědčivý, ale i obsahově silný – práce s hudbou jako vlnou, rytmem, energií a prostředkem kulturní identity jasně rezonuje v celkovém pojetí návrhu. Architektonické řešení vychází z logické urbanistické úvahy o významné dopravní lokalitě v blízkosti hlavního nádraží. Novostavba doplňuje uliční frontu a svým hmotovým členěním reaguje na okolní kontext. Výrazným prvkem návrhu jsou barevné "zářezy" komunikačních os – schodišťová jádra a vstupní „zálivy“. Ty vytvářejí poloveřejný přechodový prostor mezi ulicí a interiérem. Tento předprostor se stává pozvánkou dovnitř, místem setkání a zároveň fyzickým projevem „vlny“, o které se autorka ve svém manifestu zmiňuje. Dispozičně je návrh promyšlený, provoz je logický a umožňuje paralelní využívání různých částí budovy – od kavárny a obchodu přes koncertní sál, nahrávací studia a zkušebny až po komunitní klubovnu a střešní bar s výhledem na město. Dvě poměrně velkoryse dimenzovaná schodišťová jádra nejsou prostorovým plýtváním, ale klíčovým prvkem, který zajišťuje flexibilitu provozu i prostorovou identitu stavby a umožňují koexistenci různých aktivit v rámci budovy v jednom okamžiku. Na druhou stranu, zůstává určitá diskrepance mezi bohatstvím myšlenek prezentovaných v manifestu a jejich architektonickým vyjádřením. Přestože se autorka v manifestu výslovně zmiňuje o záměru vytvořit prostor plný rozličných materiálů a struktur, použití materiálů v projektu zůstává poměrně konvenční a mohlo být mnohem experimentálnější. Materiálové skladby, jak je uvedeno v technické části, odpovídají běžnému standardu a nedokládají ambici „precitnutia a prehĺbenia prítomného okamihu“ tak, jak ji autorka evokuje. Grafická prezentace je celkově přehledná, barevně odpovídá tématu a architektonickému záměru autorky. Výkresy působí kultivovaně a čitelně. Práce Pavlíny Gunárové je výjimečná svou citlivostí, konceptuální silou a schopností propojit osobní výpověď s veřejným prostorem. Přes určité rezervy považuji práci za velmi přínosnou a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením B82.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | Studentka po celou dobu semestru pracovala velmi dobře, průběh řešení bakalářské práce byl plynulý a probíhal bez větších komplikací. |
Práce zobrazuje návrh objektu dle zadání v ucelené avšak ne zcela přesvědčivé podobě. Urbanistické řešení objektu působí rozpolceným dojmem mezi objektem, který se vymezuje vůči svému bezprostřednímu okolí a budovou navazující na sousední zástavbu. Provozní řešení je jednoduché a přehledné ovšem s nevhodným rozmístěním vertikálních komunikací vzhledem k velikosti objektu, aniž by umožňovaly dva směry úniku z místností s vysokým počtem návštěvníků. Technicko-konstrukční řešení vykazuje nedostatky a nejasnosti. Architektonické řešení je minimalistické avšak ne zcela přesvědčivě prezentované a vyargumentované. Z formálního hlediska je práce přehledná avšak s drobnými nedostatky.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | D | Navrhovaný objekt je umístěný na exponovaném nároží, které svou hmotou částečně uzavírá. Zároveň se dům vyčleňuje od okolní zástavby ponecháním části holé štítové stěny a nenavazuje korunní římsou. Toto řešení nepůsobí přesvědčivě, objekt zároveň výškou ustupující konstrukce na střeše mírně převyšuje okolní zástavbu, aniž by utvářel dominantní nároží. Parter budovy je využitý pro vstup a kavárnu, která se otevírá směrem do uličního prostranství. Kavárna nemá, vzhledem k umístění na rušné křižovatce žádnou možnost venkovního posezení. Nemá navržen ani větší kontakt s exteriérem díky větším proskleným plochám. Vstup z nároží naopak působí vhodně zvolený. Mezi parterem objektu a sousedním objektem je navržen pěší průchod. Řešení průchodu skrz přízemí budovy vytváří velmi stísněný prostor mezi zadní stěnou budovy a přilehlou štítovou stěnou stávajíc stavby. Prostor může být velmi nebezpečným a nepříjemným, zvlášť vzhledem k charakteru okolí nádražních budov. Chybí popis řešení dopravy v klidu. | |
| Provozní řešení | C | Umístění místností pro hudební produkcí podél fasády směřující k rušné ulici může vyvolávat zvýšené požadavky na řešení akustického komfortu v interiéru těchto místností. Objekt má dvě naddimenzované schodišťové šachty, které zároveň autorka využívá jako ýrazný prvek členění fasády. Dvě schodiště se pro objekt tohoto rozměru zdají jako nadměrné. Autorka se zamýšlí nad členěním prostor dle jejich uživatelů, toto členění je graficky zajímavé, nicméně nepropisuje se do provozního řešení objektu. | |
| Technicko konstrukční řešení | E | Autorka uvádí, že “Využitie moderných materiálov a technologií v kombinácií s ekologickými a energeticky úspornými prvkami prispieva k udržateľnému rozvoju a kvalite života. Architektúra se stáva udalosťou, ktorá prepája ľudí a ich vášeň.” (str. 17) Porotherm železobetonové stropy nelze v současně době považovat za inovatívní konstrukčí techniku. Umístění sloupu podpírajícího konzoli v parteru na nároží působí nešťastně, dochází k uzavření průchodu, který má působit co nejpřívětivěji, vhodnější by bylo řešení pomocí konzoly. Průvlak ve 4. NP v místnosti označené 3.14 je jednou polovinou svého průřezu navržen nad okenním otvorem! Stejně v 5. NP a 1. NP. Průvlak naopak nenavazuje na polohu stěny ve 2. NP Zvolený stěnový konstrukční systém vytváří velmi rigidní dispozice, které jsou navíc podřízeny nepravidelné geometrii pozemku. To zamezuje výraznější flexibilitě objektu a jeho budoucí proměně v případě přestavby. | |
| Architektonické řešení | D | Hlavní členění fasády je utvářeno dvěma objemnými schodišťovými šachtami, které vertikálně člení hmotu objektu. Charakteristická je zvolená barevnost skel, která není podrobněji podložena či vysvětlena. Zbytek fasády tvoří šedá omítka na kontaktním zateplovacím fasádním plášti s rozmístěním oken, které působí náhodným dojmem. U fasády není odlišen parter budovy ani římsa. Návrh se tak snaží o minimalistickou formu, která zde však nepůsobí přesvědčivým a propracovaným dojmem. Je škoda, že autorka při rozpracování návrhu nezahrnula zvukovou analýzu, která je součástí analytické části práce. V návrhu se tento princip nepropisuje. | |
| Formální úroveň | C | “Stavebno-historický priezkum nebol spraco- vaný, spracuje ho geológ.” (str. 15) pozor! SHP nezpracovává geolog ale architekt spolu s historiky umění. U půdorysů není zcela čitelné, které místnosti jsou převýšené, zvlášť v navrženém technickém podlaží není jasné, které místnosti na sebe navazují. Z hlediska strukturování sešitu je práce přehledná. Chybí podrobnější rozpracování detailu interiéru budovy. |
eVSKP id 167682