Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Touš, Michal

Diplomová práce se zabývá optimalizací při plánování výroby s konkrétní aplikací na výrobu nerezových nádob. Autor navazuje na svou bakalářskou práci, kde řešil teorii, a proto už této části nevěnuje tolik pozornosti. Stěžejní částí práce je sestavení matematického modelu a jeho implementace v programovacím jazyce Python. Funkčnost modelu pak autor ověřil na případové studii. Velmi oceňuji přesah do praxe, kdy autor přizpůsobil některé procesy v podniku tak, aby získal potřebná vstupní data pro model a mohl provádět optimalizaci výrobního plánu. Autor projevil schopnost seznámit se s pokročilými inženýrskými metodami a úspěšně je použít. Textu práce bych vytknul místy nejasné vyjadřování a přítomnost těžkopádných formulací. To je ale ve srovnání s dosaženým výsledkem spíše méně významné a práci hodnotím velmi dobře.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	C
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	B
Samostatnost studenta při zpracování tématu	C

Navrhovaná známka: B

Posudek oponenta

Miklas, Václav

Diplomant se ve své práci zabývá zajímavým tématem optimalizace výroby průmyslového podniku, přesněji zkracováním výrobní doby prostřednictvím řešení optimalizační úlohy definované v programovacím jazyce Python. Vyzdvihnout lze zejména spolupráci s konkrétním průmyslovým podnikem, společnosti PHARMIX. Díky tomu se měl diplomant možnost opřít o reálná data a zároveň využít aktuálního zkvalitňování v oblasti sběru dat pro tvorbu skutečně přínosného nástroje. Teoretická část je poměrně strohá, což u takto prakticky orientované diplomové práce nemusí být nutně nedostatek. Zde se však zdá být teoretická a praktická část poněkud nekoherentní, kdy se velký podíl teorie věnuje vyšším úrovním plánování, organizační struktuře společnosti včetně pro práci irelevantních úseků apod. Mnohem větší pozornost mohla být věnována volbě algoritmu řešení s důkladnější rešerší a uceleným přehledem výhod a nevýhod různých přístupů. Celkový dojem z práce také kazí horší jazyková úroveň autora. Jedná se mimo jiné o poněkud náhodné přecházení mezi různými časy, typicky kombinace přítomného a budoucího času, v rámci jedné věty. Současně s nejasně definovanou časovou osou celého projektu se čtenář může jen domnívat, jaký byl výchozí stav, které úpravy byly zatím jen navrženy a které reálně implementovány a jak se autor do těchto inovací s výjimkou předloženého skriptu zapojuje. Vypovídací hodnota práce mohla být vyšší v případě menšího podílu souvislého textu a více bodových seznamů, tabulek a diagramů. Kupříkladu obrázky 3.3–3.6 či tabulky zachycující schémata zakázek ukazují, že diplomant je v tomto ohledu velmi schopným, je proto škoda, že toho více nevyužil. Diagramy, konkrétně vývojové, by byly vhodnější také v praktické části. Části kódu s místy až příliš detailními popisy základních funkcí programovacího jazyka Python pouze poodhalují, že procesní inženýrství nevychovává vývojáře a funkčnost je nadřazena „hezkému kódu“. Z pohledu formálních nedostatků nelze opomenout ani zařazení špatné úvodní strany práce, která jednak nese název bakalářské práce autora, jednak diplomovou práci překládá jako „bachelor’s thesis“. I přes výše uvedené připomínky považuji za velké plus jednodenní testování skriptu ve výrobě. Práce rovněž zapadá do kategorie aktuální problematiky Průmyslu 4.0. Celkově se jedná o obstojnou diplomovou práci, který splňuje cíle definované v zadání, a doporučuji ji proto k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	C
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry	C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	E
Grafická, stylistická úprava a pravopis	D
Práce s literaturou včetně citací	C

Navrhovaná známka: C

Otázky

V práci není příliš jasné, kdy a jaké změny byly v oblasti plánování a sběru dat ve firmě PHARMIX adaptovány, a jaké bylo Vaše přičinění. Můžete prosím přehledně a s důrazem na časovou osu shrnout původní stav, změny implementované firmou spolu s jejich časovým rámcem a Váš přínos?
V práci uvádíte, že metoda řešení pomocí CP-SAT řešitele neumožňuje pozastavování operací např. z důvodu nové, prioritní zakázky. Byť se dle Vašich slov firma PHARMIX s tímto nepotýká, ve výrobní praxi se jedná o běžný jev. Jaký alternativní přístup byste navrhoval, pokud by bylo nutné toto omezení implementovat?
Na straně 47 uvádíte, že byl nastaven časový limit pro hledání řešení na 30 sekund. Jak se k této hodnotě dospělo? Lze po vypršení limitu s určitostí říci, zda bylo nalezeno optimum? Jaké časy řešení lze očekávat u delších časových horizontů plánování výroby (dny, týdny, měsíc)?