GUZIUROVÁ, P. Studium biodegradace syntetických polyesterů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.

Posudek vedoucího

Obruča, Stanislav

Ve své diplomové práci se studentka Pavlína Guziurová věnovala studiu rozkladu polymerních materiálů na bázi polybutylensukcinátu (PBS). Navázala tak na svou zahraniční stáž v Polském Štetíně, kde se věnovala syntéze a charakterizaci těchto materiálů. Po návratu ze stáže se pak v rámci své diplomové práce zabývala (bio)degradabilitou těchto materiálů v mimetikovaných tělních tekutinách a také s využitím vybraných mikrobiálních kultur. Výsledky studie naznačují, že ve zvolených prostředích vykazují studované polymerní materiály nízkou míru přístupnosti k degradačním procesům, což je částečně v rozporu s původními očekáváními. Každopádně testované charakteristiky jsou velice důležité v kontextu posouzení možných aplikací a využití těchto zajímavých obnovitelných materiálů na bázi PBS. K realizaci své diplomové práce přistupovala studentka velice aktivním a samostatným způsobem. Aktivně se podílela na formulaci základních experimentálních strategií a návrhu experimentů Sama si koordinovala všechny dílčí aktivity a o svých výsledcích a pokrocích vedoucího pravidelně informovala, zároveň v případě potřeby využívala možnost osobních konzultací. Analýzy některých vlastností degradovaných materiálů byly opět realizovány na zahraničním pracovišti, studentka tedy další krátkou stáž za tímto účelem realizovala také během implementace své diplomové práce. Tato skutečnost dokládá zápal a zájem studentky o téma a její samostatný a aktivní přístup. Po textové práce je také předložená práce na velice vysoké úrovni. Vzhledem k zapojení zahraničního pracoviště byla práce vypracována v anglickém jazyce. Studentka dokázala schopnosti a dovednosti vypracovat kvalitní, logickou a dobře čitelnou práci, která naplňuje všechny požadavky kladené na odborný text. Velice solidním způsobem pracovala s experimentálními daty i literárními zdroji, které dokázala propojit v jeden funkční celek. Na základě výše uvedeného doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji známkou A.

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Bc. Pavlína Guziurová se v předložené diplomové práci zaměřila na studium degradace polyesterových kopolymerů na bázi poly(butylen sukcinátu) (PBS). Téma práce je zajímavé, aktuální a vzhledem k tomu, že materiály na bázi PBS jsou syntetizovány z přírodních zdrojů, dobře koresponduje se zaměřením studijního programu diplomantky. Práce je psána anglicky, jazykovou úroveň si netroufám podrobněji hodnotit, mohu však konstatovat, že je práce srozumitelná a čtivá. Práce je členěna standardně, kdy po úvodu, kde autorka (na můj vkus možná až příliš) stručně představuje hlavní motivaci a cíle práce, následuje teoretická část, kde je srozumitelně a dostatečně podrobně shrnut současný stav poznatků o všech relevantních aspektech životního cyklu PBS – počínaje jeho syntézou, přes aplikační využití až po aktuální rešerši zaměřenou na jeho (bio)degradaci. K této části nemám vážnějších výtek, jen několik spíše formálních připomínek, které jsou shrnuty na závěr tohoto posudku. Experimentální a výsledková část práce je velmi bohatá. Autorka se zaměřila na experimentální studium hned několika mechanismů biodegradace použitých polymerů (enzymatická degradace v modelových tělních tekutinách a v kontrolním abiotickém prostředí, mikrobiální degradace s použitím čistých i směsných kultur) a použité polymerní materiály před i po degradačním experimentu podrobila velmi detailní strukturní a fyzikálně-chemické analýze. Právě schopnost autorky prakticky si osvojit a smysluplně interpretovat výsledky takové šíře použitých technik si zaslouží mimořádné ocenění. A to bez ohledu na to, že realizované experimenty vedly k velmi omezené míře degradace, pročež i rozdíly v materiálových charakteristikách polymerů způsobené expozici degradačním vlivům jsou spíše marginální a bylo obtížné z nich vyvozovat obecnější závěry. To ovšem studentka nemohla v rámci své práce nikterak ovlivnit a v rámci diskuse a interpretace výsledků si s touto situací poradila se ctí. Také celkové množství realizovaných experimentů dle mého názoru překračuje standard tohoto typu absolventské práce. K experimentální a výsledkové části si dovolím několik věcných připomínek, které jsou opět shrnuty níže. Předložená diplomová práce autorky Bc. Pavlíny Guziurové představuje kvalitní autorské dílo. Diplomantka jednoznačně prokázala schopnost samostatného bádání, dostatečnou erudici v široké řadě netriviálních analytických technik a schopnost smysluplně diskutovat a interpretovat poměrně komplikovaný soubor experimentálních dat. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „Výborně (A)“. Typografické a formální připomínky: - V anglicky psaném textu by se měla jako oddělovač desetinných míst používat tečka, nikoliv čárka (např. str. 29). - U vícenásobné citace by mělo být pořadí referencí vždy rostoucí (viz citace [10; 8] na str. 17). - Pozor na použití písmene „x“ namísto symbolu „ד ve smyslu „krát“. - Text shrnující výsledky literární rešerše uvedený na str. 21 – 22 je možná až příliš podrobný, včetně použití kódování vzorků z původních prací bez jejich bližšího vysvětlení. Naopak oceňuji a chválím přehlednou a stručnou tabulku (str. 23), která výsledky této rešerše shrnuje. - Ve druhé větě kap. 3.3.5 zřejmě vypadl přísudek v její druhé části. Věcné a obsahové připomínky: - V tab. 1 na str. 12 jsou chybně uvedeny jednotky u parametru „Stiffness“. - Na straně 13 je u podmínek transesterifikace nesoulad mezi teplotním rozsahem uvedeným v obr. 3 (160 – 180°C) a v textu (160 – 190 °C). - V experimentální části (konkrétně kap. 3.3.1 na str. 25) chybí specifikace použitého ATR (jednoodrazový diamantový krystal?). - Signál FTIR ve spektrální oblasti okolo 2200 cm–1 nelze přisuzovat šumu (a interpretovat jako důsledek degradace, viz str. 44), jedná se o vlastní absorpci záření krystalem diamantu. - V práci chybí některá FTIR spektra a DSC termogramy, které jsou ve výsledkové části explicitně diskutovány. V takovém případě je vhodné tato experimentální data uvést v příloze. - U obr. 28 na str. 55 je chybný popisek osy x. - Ze srovnání entalpií uvedených v tab. 16 (str. 50) a originálních termogramů v příloze vyplývá, že při výpočtu tohoto tepla nebyl integrál endotermického píku korigován teplem odpovídajícím studené krystalizaci. Bez této korekce uvedené teplo není vhodné uvedené teplo používat k charakterizaci stupně krystalinity polymerního materiálu.

eVSKP id 156646