FRIDRICH, J. Cihelný recyklát jako surovina pro výrobu pálících pomůcek pro cihlářský průmysl [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Opravil, Tomáš

Student Jakub Fridrich se ve své diplomové práci s názvem „Cihelný recyklát jako surovina pro výrobu pálících pomůcek pro cihlářský průmysl“ zabývá otázkou využití cihelného recyklátu jako hlavní složky směsi pro výrobu pálících pomůcek. Hlavní ideou této práce je využít sekundární materiál z cihel pro výrobek, který si cihelny běžně kupují a současně který jsou schopny si svépomocí vyrobit. Testovány jsou směsi na bázi cihelného recyklátu a hlitanového cementu. V rámci experimentů jsou sledovány mechanické vlastnosti po zatuhnutí v běžných laboratorních podmínkách a při zatížení definovanými teplotními cykly, což má účelově simulovat počet průjezdů pálící pomůcky pecí. Teoretická část práce svým obsahem dostačuje požadavkům na diplomovou práci, avšak kapitola o hlinitanovém cementu by mohla být obsáhlejší, jde o hlavní pojivovou složku. Dosažené výsledky by jistě mohly být lépe okomentovány a uvedeny do kontextu celé práce, stejně tak by mohly být závěry lépe formulovány. Množství použitých zdrojů by mohlo být rovněž vyšší. Formálně práce obsahuje nepřesnosti, které jsou, jak doufám způsobeny automatickými opravami v textovém editoru. Celkově diplomová práce splňuje požadavky pro závěrečnou práci, práci hodnotím známkou C a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Švec, Jiří

Diplomová práce Bc. Jakuba Fridricha je zaměřena na použití cihelného recyklátu pro výrobu pálících pomůcek pro cihlářský průmysl. Téma zpracování sekundárních surovin a výrobních odpadů je jistě velmi aktuální a perspektivní. Nicméně tak jak je téma postavené si klade poměrně obtížné cíle a vyžadovalo by poměrně více práce, než mu zde bylo věnováno. Teoretická část je poněkud nevyvážená. Popisuje jak keramické materiály i samotný cihlářský průmysl. Také proces výroby hlinitanového cementu, ale už stručně popisuje použití hlinitanového cementu (AC) jako pojiva a předpokládanou kombinaci těchto materiálů. Prakticky vůbec se, ale nezabývá vysokoteplotními procesy při výpalů žárobetonů nebo alespoň čistého hydratovaného AC. O vlivu fází vznikajících v prostředí hlinitanového cementu z cihelného recyklátu a vlivu zvýšené teploty také chybí zmínka. Je zde pouze velmi zavádějící poznámka o žárovzdornosti AC do 1600°C. Nějaké informace o pálících pomůckách, požadavcích na ně atd. zde zcela chybí. V experimentální části dost postrádám ucelené a logické rozepsání a zdůvodnění postupu. Také v práci není nijak pracováno se změřenou granulometrií. Naopak zde zcela chybí termické analýzy jakéhokoliv druhu. U přípravy testovacích těles je sice zmíněna konzistence, nicméně není popsáno, jak se stanovovala, a tedy jak byly vlastně jednotlivé experimentální směsi navrženy. Chybí nějaká informace, jak byla vytvořena pálící křivka. Při použití plastifikátoru je studován pouze jeho vliv na pevnosti, nicméně není vůbec definován jeho vliv na zpracovatelnost, o které zde ostatně chybí jakákoliv zmínka. Výsledky práce začínají granulometrií, bez jakékoliv diskuze nebo námětu k využité těchto výsledků pro další práci. Stejně jako XRD analýza cihelného recyklátu. Identifikace postupu přípravy jednotlivých sad vzorků není zrovna přehledná, a doporučil bych podrobnější přehlednější rozpracování v experimentální části. První zjištění, že přídavek většího množství pojiva zvyšuje pevnost, nebudu komentovat raději vůbec. Pouze při dosažení hranice 50% obsahu pojiva stojí za zamyšlení, zda je ještě studován vliv pojiva nebo plniva. Druhé zjištění že pro zrání a zpevnění hydraulického pojivového systému je lepší vlhkostní uložení také nepovažuji za výsledek, ale jen nedostatek v rešerši. Pokud měl být seriózně studován vliv vlhkosti i na produkty pucolánové reakce cihelného recyklátu pak zde chybí kalorimetrie nebo analýza fázového složení, mikroskopie atd.. Vliv přídavku plastifikátoru je studován pouze dle konečných pevností ani zde není brán v potaz či komentován různý vodní součinitel. Respektive zpracovatelnost směsi není charakterizována vůbec. Po zrání a hydrataci pojivové fáze, a pokud by byly nějak interpretovány možná i pucolánových fází v cihelném recyklátu, byly provedeny výpaly. Celkem pochopitelně způsobil výpal rozklad hydratované fáze a vzniku fáze nové. Nicméně vzhledem k cíli použití připraveného matriálu zde zcela chybí jakákoliv termická analýza, informace o smrštění, slinutí, vzniku taveniny, nebo dokonce únosnosti v žáru, což je u pálících pomůcek které nesou pálený materiál fatální nedostatek. Jazykové zpracování práce pokulhává v několika překlepech, ale především v nesprávném pojmenování nebo označení fází vzorcem. Galenit ? a CA2 určitě není Grossit ani není v difraktogramu. Seznam citované literatury, obsahuje velké množství nevědeckých zdrojů, ale horší je nedostatek těch vědeckých což ale souvisí s velmi stručnou teoretickou částí a prakticky nulovou diskuzí výsledků, a obecně jejich malým rozsahem. Rozsah provedených prací a měření nebyl časově náročný, ale především postrádá vědecký přístup a podrobnou charakterizaci probíhajících dějů, stejně jako analýzy technologických vlastností pro cílenou aplikaci materiálu. Pokud práci vezmu jako prvotní výzkum, který si kladl příliš vysoké cíle, kterému se mohlo věnovat více času, mohu ji doporučit k obhajobě.

eVSKP id 117690