VILÉM, J. Optimalizace procesů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2012.

Posudek vedoucího

Popela, Pavel

Autor se ve své práci věnuje problematice optimalizace (technologických) procesů ve strojním inženýrství. Téma souvisí s jeho dalšími plány na zaměření magisterského studia na strojírenskou technologii. Požadavky zadání autor v potřebném rozsahu splnil. Autor pracoval samostatně, je jen škoda, že se problematice s ohledem na rozložení svého studia nevěnoval intenzivněji ve větším předstihu. Důsledky se pak projevily jak v nedotažení některých částí práce (viz prezentace simplexové metody bez jejího ukončení a výpočty realizované pro vstupní data převzatá z odborné literatury), tak v nerealizování potenciálu, které téma a původní implementace autorových modelů v GAMSu skýtala (viz např. možnosti rozborů šíření náhodných chyb souvisejících s empirickými vztahy využitými v omezeních). Autor převážně využil poznatky svého bakalářského studia, při práci s optimalizačními modely zužitkoval své samostudium a aktivní účast na volitelném předmětu 0om. Po krátkém úvodu autor v kapitole 2 formálně uvedl lineární a nelineární optimalizační modely a zmínil ideu simplexové metody řešení lineárních úloh a v kapitole 3 připomněl prvky jazyka GAMS. Těžištěm práce je kapitola 4 zaměřená na vlastní problém z oblasti optimalizace obrábění. Při zpracování práce autor aktivně pracoval s odbornou literaturou zejména z oblasti technologie, která mu umožnila podrobněji se zabývat odvozením a zdůvodněním prvků modelů. Tuto část považuji z velké části za velmi dobře propracovanou, autor prokázal schopnost práce s více zdroji, vhodně volil odkazy mezi vzorci a odstavci, vzorce na řadě míst doplnil potřebnými vysvětlujícími komentáři. V této části ovšem bylo možné se šířeji zabývat vztahem mezi nelineárním a linearizovaným modelem s ohledem na důsledky případných modifikací. V závěru kapitoly je realizován výpočet pouze pro ukázková data a je škoda, že autor tedy nevyužil plně potenciál svého obecného přístupu k tvorbě modelu a jeho implementaci. Po jasném závěru je uvedena standardně literatura, seznam symbolů a zdrojové kódy. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Hrabec, Dušan

Předložená práce se věnuje užití optimalizace procesů ve strojním inženýrství. V kapitole 2 je uveden stručný přehled klasifikace užitých optimalizačních modelů a simplexová metoda jako metoda pro řešení úloh lineárního programování. Kapitola 3 krátce popisuje software GAMS, který autor použil pro nalezení optimálního řešení formulované úlohy. V kapitole 4, kterou autor uvádí jako stěžejní část celé práce, je formulován problém optimalizace úlohy strojírenského obrábění za využití teorie z předchozích kapitol. Po pravopisné stránce je práce zdařilá, s nízkým počtem překlepů. Grafická úprava a chronologická struktura práce jsou taktéž adekvátně zpracovány. Jako vlastní přínos autora bych pak vyzvedl práci s různorodými druhy literatury a vhodné zkombinování těchto zdrojů k sestavení optimalizační úlohy. Naopak bych vytkl, že konkrétní příklady, u kterých bych očekával vlastní zadání a inspiraci, jsou ocitovány s tím, že jsou převzaty z jiné literatury. Dále pak u úlohy v kapitole 4.3 postrádám analytické řešení, za jehož účelem byla dle mého názoru vysvětlena simplexová metoda v podkapitole 2.2, či případnou grafickou interpretaci. V neposlední řadě je potřeba uvést, že autor formulovanou úlohu vyřešil správně pomocí softwaru GAMS a výsledné řešení ověřil v příslušné literatuře. Přes výše uvedené nedostatky oceňuji výsledné sestavení matematického aparátu pro inženýrskou praxi. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení D.

eVSKP id 47528