DVOŘÁK, D. Správa workflow v informačních systémech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta informačních technologií. 2025.
Pan Dvořák řešil svoji bakalářskou práci svědomitě zejména v letním semestru, řešení pravidelně konzultoval a přes značné technické potíže dospěl k funkčnímu řešení. Navrhuji proto hodnotit stupněm C.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Informace k zadání | Cílem zadání byl průzkum technologií pro správu workflow v informačních systémech a implementace jednoduché aplikace demonstrující způsob řízení chování informačního systému pomocí externě definovaných procesů. Vzhledem ke složitosti zmíněných technologií se zadání ukázalo jako složitější, než vedoucí původně předpokládal a student musel čelit řadě technických problémů. Zadání však považuji ve výsledku za splněné. | ||
| Práce s literaturou | Student samostatně vyhledával a využíval dostupné informační zdroje a také intenzivně využíval konzultací s vedoucím. | ||
| Aktivita během řešení, konzultace, komunikace | V zimním semestru byla aktivita nižší a řešení proto nabralo mírný skluz, nicméně v letním semestru student pracoval velmi aktivně a pravidelně prezentoval pokrok v řešení na osobních konzultacích. V průběhu bylo nutné řešit řadu neočekávaných technických problémů, které významně brzdily postup práce, nicméně nakonec se podařilo nalézt funkční řešení. | ||
| Aktivita při dokončování | Výsledná aplikace byla dokončena včas, technická zpráva byla dokončována poněkud v časové tísni. Měl jsem nicméně možnost všechny části připomínkovat a mé připomínky student zapracoval. | ||
| Publikační činnost, ocenění |
Výsledkem je stručná technická zpráva a ne příliš rozsáhlé programové řešení s drobnými nedostatky. Zadání je však splněno. Navrhuji hodnotit práci stupněm uspokojivě (D) .
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Náročnost zadání | Jedná se o průměrně obtížné zadání. Vlastní programové řešení je spíše jednodušší (diky integraci již existujících nástrojů), avšak problematika modelování a řízení workflow je složitá. | ||
| Rozsah splnění požadavků zadání | Zadání je splněno bez výhrad. | ||
| Rozsah technické zprávy | Rozsahem je technická zpráva v obvyklém rozmezí, od úvodu po závěr obsahuje 32 vysázených stran. Jednotlivé kapitoly jsou rozsahem spíše stručnější (např. kap. 4 "Testování" má 1 stranu), avšak i tak dostatečné pro popis řešení a související problematiky. | ||
| Prezentační úroveň technické zprávy | 75 | Technická zpráva má logickou strukturu odpovídající postupu vývoje programového řešení. Některé části, např. výčet operací v popisu API na str. 30 až 31 nebo popis postupu nasazení systému na str. 32 mohly být umístěny spíše do příloh. | |
| Formální úprava technické zprávy | 65 | Z hlediska formální obsahuje technická zpráva drobné nedostatky, které však narušují srozumitelnost popisu (např. chybějící URL odkazu v pozn. 5 pod čarou na str. 13, kdy je odkaz dostupný pouze v PDF, nikoliv ve výtisku; či chybějící odkazy k obrázkům z doprovodného textu, kdy není na první pohled zřejmé místo a způsob jejich použití, zejména v kap. 4.1). Vytknout lze také formální stránku diagramu případů užití na obr. 4.4, kde je nesprávně použita UML notace vztahu "extends" (tento vztah se běžně používá mezi případy užití, nikoliv jako popis generalizace/specializace mezi aktéry). | |
| Práce s literaturou | 70 | Seznam literatury obsahuje 19 položek, z nichž až na 2 odborné zdroje jsou všechno online popisy použitých standardů a technologií, což je ale vzhledem k zaměření práce na modelování procesů pochopitelné. V výjimkou 2 až 3 online zdrojů chybí u všech datum jejich citace. Zdroje jsou v textu vhodně použity a jsou dobře patrné a rozlišitelné převzaté části a vlastní úvahy studenta. | |
| Realizační výstup | 60 | Realizačním výstupem je funkční systém s webovým rozhraním pro start, zobrazení průběhu a účast různých uživatelů na procesech popsaných v kap. 4.1. Systém je spíše jednodušší (asi 1000 řádků v jazyce Java, 1000 řádků v jazyce HTML, navíc konfigurační skripty a soubory), podstatná část funkčnosti je delegována na integrované nástroje pro řízení procesů (jBPM) a přístupu (Keycloak). Vlastní řešení je v textu popsáno místy až moc stručně, např. v kap. 4 o návrhu systému zcela chybí objektový návrh (např. diagram tříd), přestože je systém naprogramován v jazyce Java/JavaScript, tedy objektově. Zdrojový kód je však dobře strukturován a dobře komentován. | |
| Využitelnost výsledků | Výsledek jen demonstruje možné použití systému pro řízení procesů, resp. workflow, a v současné podobě a při současném rozsahu není jinak prakticky použitelný. |
eVSKP id 164502