VAŠUT, J. Pásová doprava na skleněné střepy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Zeizinger, Lukáš

V úvodních dvou kapitolách student shrnuje poznatky, týkající se pásových dopravníků. V následující kapitole se student zabývá funkčním výpočtem. V navazující čtvrté a páté kapitole se student zaměřil na konstrukční návrh a pevnostní výpočet vybraných komponent. Výpočtová a výkresová dokumentace je v rámci zadání splněna. Mimo výše uvedeného je v práci i několik dalších drobných nedostatků formálního charakteru. Konkrétně se jedná o: - občasné typografické chyby, - občas nevhodné větné formulace, - nejednoznačný popis zavedených zkratek (totožný popis pro více zavedených zkratek), - špatně jazykově formulovaný výčet s použitím vzorců a nedefinováním zkratek v textu od str. 21 po str. 75. Předložená práce má i přes některé drobné formální nedostatky celkově velice dobrou úroveň a je plně v souladu se zadáním. Pan Jan Vašut prokázal ve své bakalářské práci odpovídající zkušenosti a znalosti studovaného oboru a tím i schopnost budoucí samostatné práce či pokračování v dalším stupni vysokoškolského studia a doporučuji tuto práci k obhajobě.

Posudek oponenta

Škopán, Miroslav

Předložená práce se zabývá návrhem pásového dopravníku určeného pro dopravu skleněných střepů na krátkou vzdálenost. V úvodních kapitolách se autor věnuje přehledu pásových dopravníků, jejich rozdělení a jejich základních konstrukčních skupin a podskupin. V další části je proveden standardní funkční výpočet dopravníku dle ČSN ISO 5048:1994 „Zařízení pro plynulou dopravu nákladů. Pásové dopravníky s nosnými válečky. Výpočet výkonu a tahových sil“. Při výpočtu autor postupoval v této části přesně v souladu s touto normou, která dává velmi podrobný návod na postup výpočtu. Ten je proveden standardně, ale zbytečně rozvláčně v rozsahu 29 stran. Dopravní množství je relativně nízké a není jasné, proč je zvolena zbytečně vysoká rychlost 1,25 m/s. Z ní vyplývá potřebná plocha průřezu pásu 7,1e-4 m2, ale z neznámých důvodů je navržena šířka dvouválečkové stolice B=400 mm z níž vychází plocha průřezu náplně pásu více než desetinásobná oproti ploše potřebné. Tím by byl dopravník schopný dopravovat více než desetinásobné množství požadovaného dopravního výkonu. Zdůvodnění takto pojatého návrhu jsem však nikde v práci nenalezl. V následné kapitole 4 (v rozsahu 12 stran) jsou navrženy jednotlivé konstrukční části dopravníku. Hnací buben i válečky jsou použité standardně vyráběné. Naprosto nevhodně a nedostatečně je řešené napínací zařízení s příliš malým rozsahem pohybu. Autor řeší napínání pomocí napínacích pružin. Rozsah nastavení u kratšího dopravníku činí cca 1% jeho délky, u dopravníku 140 m je to jenom 0,35% délky, přičemž doporučená hodnota je ca 2%. V kap. 5 je proveden pevnostní výpočet hnaného bubnu – jako svařence, a také výpočty pružin. Zcela postrádám výpočet ložisek hnaného bubnu, která jsou navržena v kap. 4.4.2. Výkresová dokumentace má také řadu nedostatků – např. na podsestavě napínacího zařízení chybí nejdůležitější kóta vymezující rozsah nastavení. Dále je na tomto výkrese zakresleno chybně ložisko. Používání šroubů M6 (pos. 19) na takto rozměrné konstrukci je také velmi diskutabilní. V práci je taká občas nesprávná technická terminologie (záměna slova stojina za slovo sloup). Předložená práce má i přes řadu výše uvedených výhrad a nedostatků celkově akceptovatelnou (i když podprůměrnou) úroveň a je rámcově v souladu se zadáním. Student v ní prokázal základní znalosti studovaného oboru. Práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 157703