TVRZNÍKOVÁ, A. Podnikatelský plán pro podnikání v oblasti sociálních a zdravotních služeb [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2017.

Posudek vedoucího

Bayerová, Vladimíra

Diplomantka pracovala iniciativně s vysokým pracovním nasazením. I přes drobné nedostatky a chyby je práce vypracována na dobré úrovni. Doplňující otázky k práci: Autorka zvolila vedení daňové evidence s využitím paušálních výdajů, tedy výdaje určené procentem z příjmů. Proč jste zvolila tento způsob uplatnění výdajů? V práci je předpokládáno, že osobní asistence bude klientům poskytována přímo v místě bydliště klienta. V analýze rizik není zohledněno riziko nařčení asistenta klientem z krádeže či poškození majetku. Obávám se, že vzhledem k věku klientů a pohybu asistenta v domácnosti klientů je toto riziko pravděpodobné. Jakým způsobem by diplomantka toto riziko řešila?

Posudek oponenta

Vaníček, Radek

1. Předkládaná práce má za svůj hlavní cíl uvedeno vytvoření podnikatelského plánu. Tohoto cíle bylo dosaženo, podnikatelský plán byl vytvořen. 2. Obecně nabízí autorka logickou cestu analýz a řešení, vedoucí k naplnění stanoveného cíle. Pisatelka zvolila nejprve analýzu prostředí za využití kombinace různých nástrojů. Zatímco SLEPT a především SWOT analýza má své opodstatnění a pomůže při poskytované činnosti v orientaci, Porter se mi jeví jako analýza méně vhodná pro uvažovaný nabízený produkt, což potvrzuje ne zcela přesvědčivé výsledky analytické části práce. Autorka prokazuje orientaci v ekonomických otázkách, méně se potom orientuje v oblastech souvisejících se sociálními tématy a sociální legislativou (kap. 2.2, Smlouva o poskytování služby aj.) 3. Autorka interpretuje výsledky, vyvozuje závěry a ty se snaží obhajovat. V některých případech dochází k dílčím nepřesným závěrům (str. 14) nebo stanoviska vyvozována bez zdrojových podkladů, nejedná se ovšem o zásadní body práce.4. Výsledky jsou do určité míry využitelné. Z mého pohledu však došlo k podcenění několika zásadních faktorů:- kritická závislost na automobilu, která je hodnocená pouze s malým rizikovým dopadem,- absence rizika „vypadnutí“ klienta vlivem úmrtí, pobytu v nemocnici – každý klient by byl v daný čas těžko nahraditelný, časový plán však předpokládá stabilní klientelu, což není v tomto segmentu trhu samozřejmostí,- logistická náročnost uvažované služby – časový harmonogram předpokládá přesné časování poskytovaných služeb ve spojení s poměrně širokým geografickým okruhem, v němž se bude služba poskytovat, čímž klade enormní nároky na logistické zajištění poskytovaných služeb. Dle mého se jedná o nereálný předpoklad poskytování služby,- registrovaná služba osobní asistence musí být ze zákona poskytována nepřetržitě, jinak se poskytovatel vystavuje sankčnímu řízení. V případě OSVČ by zřejmě bylo vhodné uvažovat o jiném typu služby, nejpravděpodobněji pečovatelské,5. Práce je velmi čitelná, se slušnou jazykovou úrovní. Použitá terminologie odpovídá magisterské práci, vhodně balancuje mezi odbornou stránkou a srozumitelností i pro laika, který by podle ní sestavoval svůj podnikatelský plán. Práce vykazuje občasné překlepy nebo stylistické nedoladění (např. str. 10, str. 31 a další), jejich počet není zásadní. Interpunkční chyby se objevují v celé práci ve větším množství, zejména pak opakující se nesprávné uvádění čárky před slovy „apod., atd., aj.“.Některé odstavce působí vytržením z kontextu, zcela neuspořádaně působí kapitola 2.3.3, kde autorka přeskakuje z různorodých mezinárodních otázek do vnitrostátních a zpět. Celkově práci hodnotím jako logicky sestavenou, má smysluplný „děj“, jednotlivé kapitoly na sebe navazují a posouvají dílo kvalitativně dál.6. Informačních zdrojů obsahuje práce dostatek, autorka kombinuje knižní, elektronické i legislativní zdroje. Tabulka č. 5 zaměňuje průměrný věk populace s průměrnou délkou života (průměrný věk dožití), u tabulky č. 15 není jasné, za jaké období jsou uváděná data.Jako velice problematické vnímám zvolené označování knižních zdrojů citovaných/parafrázovaných v předložené práci. Není mi zde jasná hranice mezi citací a parafrází, respektive v některých případech citovaný text autorka pouze formálně pozmění, např. tím, že neocituje všechny odrážky (místo, toho uvede „a další“ – např. str. 18), rozdělí odrážky do více (např. str. 19). Některé citace zákona jsou odlišeny kurzívou a uvozovkami (např. str. 13 a 16), většina není. V jednom případě je také v textu uvedený zdrojů citace/parafráze (Kotler, Keller), ale číslování odkazuje na zdroj jiný (Srpová s Řehořem a Paulovčáková) – str. 27 – 28 bez dalších poznámek o tom, zda se jedná o citaci v citaci. Zdroje jsou uvedeny pouze s číselným odkazem bez čísla stránky (v celé práci), což vytváří dojem, že se jedná pouze o parafráze. Všechny tyto faktory stěžují ověření citovaného zdroje, ale také dle mého soudu kolidují se směrnicí děkana VUT č. 2/2013 pro vypracování

eVSKP id 100547