NOVODOMEC, R. Rozložení potenciálu a dotyková napětí vybraných typů uzemňovacích soustav [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Bakalářská práce byla zaměřena na zmapování odezvy často užívaných typových tvarů zemničů na poruchový proud. Z hlediska bezpečnosti je v tomto ohledu nejdůležitější velikost dotykových napětí a tak hlavním cílem této práce bylo stanovit v jakých mezích se dotyková napětí mohou pohybovat. Student tak za pomocí programu pro řešení elektromagnetických polí sestrojil několik modelů zemničů (celkem 12) a sledoval chování tohoto parametru pro různé složení půdy (modelované horizontálním dvouvrstvým modelem). Z hlediska zvoleného postupu a zpracování lze studentův postup považovat za adekvátní. K práci studenta lze ovšem mít určité výhrady, kdy značná část výsledků vznikala až v relativně závěrečné části práce a kdy student také narazil na realitu, že prováděné výpočty jsou jednak časově náročné a mohou při nich vznikat určitá úskalí vyžadující jejich zopakování atp. To je vcelku škoda, neboť výsledky práce jsou vcelku zajímavé a při kompletnějším výčtu by dost dobře mohly posloužit projekčním kancelářím jako podpůrné materiály. Celkový dojem z práce pak dále snižuje „narychlo“ tvořený a ne úplně přehledný popis výsledků simulací a vytvořených modelů. Např. práci chybí studentem zakreslená přesná schémata jak zemniče vypadaly. Student zde používá jako zástupnou informaci slovní popis a prosté výstřižky z grafického prostředí programu Ansys. Dále, lze v práci postrádat samotné hodnoty odporů uvedených zemničů společně s velikostí proudů zemniči. U některých zemničů např. Model 3 Graf 5 je poněkud obtížně uvěřitelný, ač tento výsledek byl konzultován i v průběhu zpracování, jistě by stál za „přesimulování“ či hlubší analýzu. Dále u modelů 3, 4, 5, 6 je odečten jiný nárůst potenciálu zemniče ve dvou různých směrech. Jelikož nejsou poskytnuty detailnější informace o budících proudech atp. tak lze jen předpokládat, že tyto modely musely být vypočítány znovu pro každý směr, či jako reference byl zvolen jiný model půdy. Každopádně zde může vyvstávat otázka, zda byl správně odečítán celkový nárůst potenciálu zemniče. Celkově lze tedy k práci mít několik výhrad. Po stylistické stránce je práce na relativně dobré úrovni a obsahuje menší množství nepřesných vyjádření aj. U studenta v průběhu práce byla postrádána trochu větší iniciativa z jeho strany pro dosažení kvalitnějších výsledků a určitý zápal pro dané téma. Na druhou stranu je zapotřebí zmínit, že nakonec v samotném závěru práce student odvedl relativně větší množství práce (manuální sestrojení a zpracování 60 projektů). Práci tedy doporučuji k obhajobě a hodnotím B, 81 body.
Předložená bakalářská práce je zaměřena na problematiku zhodnocení rozložení potenciál v okolí zemničů, která je s ohledem na neustálý vývoj a úpravu metodiky pro výpočet zemních odporů velmi aktuální. Práce ve své úvodní části je zaměřena na popis základní terminologie, postupů výpočtů a vyjasnění pojmů v oblasti uzemňovacích soustav. Druhá část práce je praktického charakteru, kde student s využitím nástroje Ansys Elektronics Desktop provedl velmi rozsáhlou sérii simulací s cílem analyzovat vliv tvaru různých druhů uzemňovacích soustav při uvažování dvouvrstvého modelu půdy. Nutno podotknout, že se jedná o poměrně časově náročné simulace, které dokážou poměrně přesně reprodukovat rozložení potenciálů povrchu zemně v okolí vybraných zemničů. S ohledem na vysoký počet stran bych práci vytkl příliš rozsáhlou teoretickou část (40 stran), která se s ohledem na praktické zaměření práce jeví nadbytečně a zbytečně vedou k překročení doporučeného rozsahu bakalářské práce, přičemž nemají přínos pro pochopení cíle praktické části. S ohledem na praktickou část práce postrádám detailnější interpretaci výsledků simulací. Na základě takto komplexní analýzy bylo možné formulovat doporučení ke smysluplnosti využívání tyčí a zemnících pásků či doplňkových kruhů ve vztahu k rozložení měrného odporu půdy. Tyto informace v závěru postrádám. Mimo tyto výtky je práce velmi srozumitelná a dobře strukturovaná. Připomínky k práci: Obrázek č. 3 nemá žádnou vypovídací hodnotu, není jasné, jaké má mít obrázek sdělení a lze ho tedy považovat za nadbytečný. Kap. 2.4 – Zemní spojení lze provozovat i trvale – poslední věta na straně 17. není tedy korektní. Str. 23, kap. 4.1 – První věta popisující zkratový proud je nesrozumitelná, a bylo by vhodné ji přeformulovat Str. 49 – chybný odkaz na obrázek 13 zemnící tyče nejsou na jednotlivých obrázcích dobře viditelné, bylo by vhodné tyto informace v obrázcích zvýraznit a odlišit od pásků
eVSKP id 152412