JAROŠ, V. Modelování kompozitního piezoelektrického senzoru přetvoření z pohledu inženýrské mechaniky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.
Diplomová práce vznikla jako dílčí úkol pro projekt GAČR, kde byl záměr prozkoumat výrobní možnosti piezoelektrických senzorů vyrobených z dostupných materiálů a dílů. Práce je rozdělena do tří hlavních úkolů – výroba senzoru, výpočtový model a ověření experimentem, což je, zpětně viděno, dost obsáhlé. Pan Jaroš začal řešit úkoly už v létě loňského roku a díky jeho systematičnosti a díky pravidelným konzultacím se práci povedlo dotáhnout do konce, neboť na ní bylo spousta slepých uliček. Na začátku bylo třeba vyřešit nanášení elektrod, pro což navrhl vlastní metodu. Výsledné řešení spočívalo v zalévání nepolarizovaných vláken opatřených elektrodami epoxidovou pryskyřicí tvrzenou UV světlem do silikonových forem, které byly navrhnuty ve spoluprací s laboratoří biomechaniky ÚMTMB. Polarizace byla pak provedena na Ústavu fyziky na FEKT. Dále pak autor vytvořil výpočtový model v nejnovější verzi softwaru ANSYS, která už umožňuje počítat multifyzikální analýzy bez ACT modulů. Oceňuji vytvoření transformačních vztahů pro přepočet piezoelektrických vlastností. Srovnání s experimentem pak přineslo velmi dobrou shodu. Závěrečnou práci doporučuji k obhajobě s výslednou známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Diplomová práce Modelování kompozitního piezoelektrického senzoru přetvoření z pohledu inženýrské mechaniky se věnuje návrhu, simulaci, výrobě a testování AFC senzoru a je zpracována na velmi dobré úrovni. Autor v teoretické části přehledně shrnuje princip piezoelektrického jevu, vlastnosti a rozdělení piezoelektrických materiálů, přičemž se zaměřuje na kompozitní struktury typu AFC. Dále představuje softwarové nástroje pro modelování těchto senzorů metodou konečných prvků. Praktická část je rozdělena do tří logických celků – tvorba výpočtového modelu v softwaru ANSYS, výroba senzoru a experimentální ověření. Výpočtový model je podrobně popsán včetně geometrie, materiálových parametrů, použitých elementů a okrajových podmínek. Výroba senzoru je dokumentována krok za krokem a doplněna fotografiemi, což zvyšuje názornost a srozumitelnost. Výsledky simulace a experimentu jsou ve velmi dobré shodě, což podporuje správnost navrženého modelu i jeho využitelnost v praxi. Práce je čtivá, i přes drobné stylistické nedostatky, a obsahuje správně uvedené a zapracované zdroje. Jako drobnou připomínku lze uvést, že místo obrázku s APDL příkazem by bylo vhodnější uvést kopírovatelný textový výpis kódu. Cíle práce byly splněny a doporučuji ji hodnotit známkou A – výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 165938