DOČKAL, T. Řídicí elektronika pro elektromagnetický urychlovač [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student Tomáš Dočkal ve své práci zrealizoval a naprogramoval řídicí jednotku pro demonstrační elektromagnetický urychlovač. Součástí práce byla také mechanická konstrukce do krabičky. K zařízení je možné se připojit z mobilního telefonu přes WiFi, což nahrazuje v zadání požadovaný dotykový displej. Osobně bych ale přesto uvítal samotné zařízení vybavit větším displejem, zvolený displej může být pro osoby se zhoršeným viděním nečitelný. Za drobný nedostatek v řešení lze považovat, že nebyly implementovány hry, které by mohly zatraktivnit používání pro uživatele, nicméně tento nedostatek kompenzují zajímavé informace zobrazované v mobilním telefonu. Odevzdané zdrojové kódy obsahují drobné chyby, např. definice funkcí v souboru adc.h by měly být v samostatném modulu. Text práce je na dobré úrovni, vyskytují se pouze drobné nedostatky (např. chybějící tečky, mezery mezi číslovkou a jednotkou, místy překlepy apod.). Tomáš na konzultace docházel pravidelně, nicméně bych přesto uvítal jeho větší zájem o řešenou problematikou a větší znalost elektroniky a systémů obecně. Celkem jsem s prací spokojený. Je potřeba podotknout, že téma práce bylo relativně komplexní, zahrnující: návrh schématu a DPS, mechanické konstrukce, tvorby webové stránky obsahující grafy a obsluhu grafického displeje. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 78 body a známkou C.
Cílem bakalářské práce bylo vytvoření řídící a výkonové elektroniky včetně návrhu mechanických částí k mechanickému demonstrátoru urychlovače částic, doplněného o dotykový zobrazovací panel. Program zařízení má umožňovat běh demonstrátoru v několika režimech od automatického provozu po manuální řízení. Dále bylo požadavkem vytvořit několik her pro veřejnost včetně statistiky nejlepších hráčů, počtu úspěšných oběhů, rychlosti kuličky atd. Návrh měl být realizován s ohledem na celkovou atraktivnost zařízení. Práce je dobře strukturovaná a po teoretické stránce dobře popisuje jednotlivé kroky vedoucí k vytvoření funkčního demonstrátoru. Část návrhu realizace cívky je provedena včetně vytvoření optimalizačních funkcí pro návrh cívky v prostředí Matlab, pro dosažení nejlepšího poměru magnetické indukce a ztrátového výkonu. Nicméně se v teoretické části nachází některé nedostatky, které bohužel shazují kvalitu práce jako např: rovnice 2.5 pro vypočet impedance cívky (Z = U * I * f). Blokové schéma hlavního modulu je nepřehledné (obr. 3.1). Po praktické stránce musel student vytvořit elektronický a mechanický návrh a SW pro procesor a web server. V mechanické části by mohlo být provedeno zlepšení v konstrukci krabičky, kde ovládací panel není součástí jedné krabičky a nepůsobí dobrým dojmem. Postrádám zadáním definovaný požadavek na použití dotykového displaye, který z hlediska funkce není nutný, ale zvýšil by atraktivitu celého zařízení. Dále by bylo vhodné DPS navrhnout lépe vzhledem ke změnám v HW (kondenzátory, odpor). Po nahlédnutí do zdrojových kódů je patrné, že je využito spousta „examplů“, což není špatně, ale ubírá to na prostoru projevit studentovi svoji vlastní invenci, dále dle zadaní chybí vytvoření her, které by byly atraktivní při případné demonstraci pro veřejnost jako např (počet úspěšných odpalů, součet rychlostí 3 po sobě jdoucích odpalů, …). Je škoda, že při realizaci práce nebyl využit veškerý potenciál, který dané téma nabízí. Přesto bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 159055