STRAŠEK, P. Detekce objektů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student přistupoval k práci iniciativně, věnoval jí dosti času. Práci pravidelně konzultoval. Mám pocit, že začátkem semestru polevil a v závěru se dostal do časové tísně. O tom svědčí i menší rozsah práce a to i přesto, že měl rozpracovány i další experimenty, které neuvedl ani v práci ani na přiloženém CD.
Student měl zpracovat práci na téma „Detekce objektů“. Zadání práce se řadí mezi ty jednodušší. Po formální stránce student občasně špatně používá čárky v souvětích. V práci vyskytují překlepy pouze velmi občasně. Výjimkou je však do očí bijící slovo „oběkt“ v diagramech na obrázcích 2.6 a 2.7. V těchto obrazech není na podmínečném bloku vyznačen směr splnění podmínky. Na obr2.5 je středový kříž vyznačen příliš úzkou čarou. Některé obrázky nejsou zarovnané nebo nemají zarovnaný popisek. Práce je logicky členěná. V teoretické části práce student projevil jisté schopnosti při práci s literaturou a používá většinou dobře vysvětlené technické pojmy. Samotný popis implementace však obsahuje věty, jež by si zasloužily přeformulovat. Například: „Druhou ochranou je, že absolutní hodnota rozdílu hodnot nalezených a zadaných souřadnic bodů, nesmí být více, než 30 % maximální hodnoty světových souřadnic v každé ose.“ strana 33. V realizačních kapitolách často řeší potřebné úlohy příliš jednoduchými algoritmy. Například: Sekce 2.1.7 – střed kříže v obraze vypočítává projekcemi do stran a následnou analýzou maxima či minima, toto řešení nemá subpixelovou přesnost. Sekce 2.1.4 student používá k zjištění prahovací hodnoty empiricky zvolený červený barevný kanál obrazu, aniž by se zamyslel nad jinými barevnými prostory. Sekce 2.2.3 – z prahovaného obrazu selektuje největší objekt, zde by mohlo být vhodnější vybírat objekt například podle barvy a tím dosáhnout selektivní detekce více objektů. Autor zapomněl uvést předpoklad plných (neděravých) segmentů, která je nutná jelikož v řetězci zpracování používá vždy vyplnění děr v obraze. Student správně použil kalibrační matici vnitřních parametrů snímací kamery při předzpracování. Při jejím získávání však použil nedostatečnou galerii obrazů kalibrační šachovnice. Obrazy nevykazovaly dostatečnou variabilitu ve vzdálenosti a zkreslujícím perspektivním natočení předlohy. Komprimovaný archiv přílohy uložený do informačního systému, byl koruptovaný, avšak na přiloženém CD je archiv v pořádku. Je nutné uvést, že program nefungoval out-of-the-box a bylo nutné upravit jednu proměnnou a ručně vytvořit složku. Názvy některých funkci jsou špatně pochopitelné, jsou ale popsané v textové části. Při nestandardním vstupu program vypíše autorem definovanou chybovou hlášku. Někdy ale z popisu chyby nemusí být hned jasné, co je za problém, popřípadě je chyba úplně anonymní. Jinak je program členěn do funkcí a celkově se jeví stabilně. Autor sám navrhl vizualizaci nesymetrie objektu a objektu mimo meze pomocí barev. Vzorce uvedené v textové části práce (2.3 a 2.4) jsou zapsány převráceně. V programové části jsou však výpočty korektní. Celkově mohl student vytěžit z práce mnohem více, kdyby jí věnoval více času. Práce splňuje podmínky VŠKP.
eVSKP id 94270