VYSKOČILOVÁ, M. Studium přírodního a vytvoření umělého nanostrukturovaného povrchu gekona [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Práce se zabývá studiem povrchu tlapek gekona a fascinující amplitudou adhezní síly, kterou gekon vykazuje. Znalost principů adheze přírodního gekona jsou naprosto kritické pro výzkum a výrobu umělého povrchu mimikující vlastnosti opravdového gekona. Diplomantka provedla velmi dobrou extenzivní rešerši literatury, a to jak ohledně studia vlastností přírodního gekona, tak jeho umělých variant. Diplomantka se spolupodílela na výrobě nanostrukturovaného povrchu mimikující tlapky gekona. Vyrobila dva základní typy struktur, s jasně definovaným hydrofilním a hydrofobním povrchem. Dále změřila jejich vlastnosti, jak pomocí goniometru, tak pomocí AFM a prokázala, že hydrofilní povrch vykazuje o 50% vyšší adhezní sílu než hydrofobní povrch. Dále navrhla další možnosti zvýšení adheze. Zadání je splněno. Formální zpracování práce je v pořádku. Práce s literaturou byla v pořádku, využívání konzultací bylo nedostatečné. V důsledku toho diplomantka několikrát „objevila objevené“ a zbytečně tak ztrácela čas. Stejně tak využívání znalostí dalších studentů mohlo být lepší, pokud by diplomantka lépe využívala konzultace ať už emailem, nebo Skypem. A tím pádem byl postup pomalejší, než bylo nutné. Jsem si samozřejmě vědom, že diplomantka měla zadání, jehož splnění vyžadovalo využívání technologií, které byly pro diplomantku nové, a k některým z nich je velmi omezený přístup celkově zpomalující postup prací, což nebyla chyba diplomantky.
Diplomová práce Bc. Marty Vyskočilové je sepsána na 50 stránkách včetně literatury. Teoretická část je popsána na 32 stránkách, je dobře strukturovaná, věcná a související s tématem a použitými technikami. Samotný příspěvek diplomantky do problematiky je popsán na necelých 11 stránkách, rozdělený do dvou kapitol. Závěr zaujímá 1 stránku a literatura obsahuje celkem 48 odkazů, což je velmi slušný objem zpracovaných referencí. Po formální stránce je práce velmi dobře zpracovaná, nicméně je nutné vytkout nedostatečné popisy některých obrázků, jako např. Obr. 5.2-3 a 5.3-2, špatné pády podstatných jmen v některých větách, pár překlepů, chybějící slovo a Masarykova univerzita má správně Přírodovědeckou fakultu (str. 38). Studentka si po vytištění rovněž měla zkontrolovat odkazy na obrázky, protože ve dvou případech odkaz chybí (zobrazeno jako chyba). U jednoho vztahu se zdá, že je vložen jako obrázek a je hůře čitelný. Tyto zbytečné chyby snižují hodnocení pečlivosti věnované formální úpravě práce. Zpracování praktické části považuji za velmi stručné a rozsahem nedpovídá diplomové práci, nicméně je zřejmé, že v části výroby diplomantka pracovala s technikami, které spadají do jiného oboru a proto lze tuto část posuzovat mírněji. Na straně 38 je zmínka o měření pomocí elipsometrie, ale výsledek není uveden. Část měření referuje o dvou metodách analýzy povrchových sil. Výsledky první analýzy jsou popsány velmi stručně, chybí informace o podmínkách měření, zpracování dat a také vliv hustoty struktur. V této souvislosti nelze z práce zjistit, jaké struktury byly vyrobeny, tj. s jakou hustotou, a které změřeny. Porovnání vlivu hustoty je důležité pro úplné hodnocení struktur, které ale v diskusi chybí. Srovnání úhlů smáčivosti mohlo být graficky znázorněno obdobně jako graf srovnání adhezních sil. Závěrem lze říci, že diplomantka i přes náročnost práce zvládla problematiku na dobré úrovni a potvrdila schopnost inženýrské práce. Nicméně experimentální část podcenila, pravděpodovně špatným plánováním času, a nepředložila množství výsledků a pečlivé zpracování tématu, které bych u tohoto zadání očekával. Z výše uvedených důvodů hodnotím práci uspokojivě stupněm D/65.
eVSKP id 93570